Starší dotaz #4875

Říkáte, že myšlenky si řídíme my sami. Jenže já necítím nic. Nedokážu si vsugerovat nějaké emoce. Nedokážu litovat, milovat ani se cítit provinile. Já tyto pocity neznám. Mám je pouze přečtené z internetu jejich definice, a kdy se tyto emoce vyjadřují. Někdy nevím jak reagovat, ale vždy se ze všeho nějak vykroutím. Už ani nevím kdo jsem. Když pomyslím na budoucnost, tak si nedokážu představit, že bych někdy měla děti či dokázala milovat nějakého muže. Fascinují mě jiné věci než vychovávat děti. Když vidím krev, probudí to ve mně divný pocit. Najednou začnu vidět pouze tu krev a nic jiného okolo. Líbí se mi ten pocit.