Starší dotaz #4898

Milá Roveno Po posledním vztahu ,který jsem ukončila pře půl rokem já ,jsem ztratila víru v lásku ,přestala jsem mít zájem o může a přestala jsem mít zájem o sex, nechybí mi ani žádná činnost z opačným pohlavím .Byla jsem už tolikrát zklamaná a ponižována ,že ve mě všechny city vyprchaly. Z jedné strany cítím v sobě klid a pokoru a vděčnost za vše co mi bylo dáno a jak mě to poučilo a naučilo ,ale z druhé strany přemýšlím zda je to tak správně se uzavřít do sebe a postavit zeď ,která mě má chránit ,před dalším zklamáním. Nevěřím ,že někde existuje muž ,který by mě měl opravdu rád .Můj otec byl alkoholik ,který mě urážel a neměl rád a asi si to nesu sebou a nevím co s tím mám dělat ? Moje máma mi znechutila muže tím ,jak na ně stále nadávala a říkala ,že budeme žít spolu bez chlapů a já jsem zůstala svobodnou matkou ,a máma ta má vždy kolem sebe nějakého chlapa ,protože bez nich nemůže být ,potřebuje neustále lichotky a pozornost a když mi vztah nevyjde ,řekne ,co jsem zase pokazila. Nejsem dokonalá ,jsem taková jaká jsem ,učím se mít ráda sama sebe .Chtěla bych najít svoji ženskost ,protože vím ,že se ztratila?