Starší dotaz #4907

Dobrý den, je mi 25 let a brzy budu se svým přítelem 2 roky. Je to můj druhý vážný vztah. Přítel je o 2,5 roku mladší a zatím studuje. Řekla bych, že máme s přítelem hezký, zamilovaný vztah. Já ale i přesto hledám chyby tam, kde nejsou. Přítel hraje basketbal a je velmi oblíbený, má spoustu přátel. Já naopak oblíbená nejsem, těžko se s někým spřátelím. Nemám ráda se někomu vnucovat. Nevím jak se zbavit pocitu žárlivosti na jeho přátele. I přesto, že je se mnou přítel každý volný čas, na pivo zajde občas, tak mám potřebu pořád rýpat do přítele, jestli by nebyl raději s kamarády než se mnou. Přesvědčuje mě pořád dokola, že je se mnou nejraději a mě to pořád nestačí. Ve střízlivosti to ještě dokážu zvládat, ale jakmile se trochu napiju alkoholu, narážky mám častější a většinou to vyvrcholí v nějakou mou histerickou scénu, která je uplně neoprávněná. Nemůžeme spolu nikam jít a pít, protože se to poslední dobou stává pokaždé. Moc mě to trápí, protože máme myslím, že dokonalý vztah a já ho pouze tímto kazím a nevím jak dál. Chci se chodit s přítelem bavit, ale bez alkoholu se neumím mezi opilými lidmi bavit. Vím, že když bych vynechala bavení se s přítelem, jeho to bude štvát a i mě, protože budu pořád doma a on se bude bavit s kamarády. Byla jsem už u psycholožky, poradila nepít nebo nepít tolik, ale ono k tomu mému naštvání stačí málo. První jsem si myslela, že mě štvou jeho tréninky a zápasy, což je každý den. Když jsme s přítelem vymysleli kompromis a problém stále přetrvával, napadla mě ta žárlivost. Žárlím i nesmyslně na holky, přitom se přítel s žádnou moc nebaví. Vím, že jestli to takhle bude dál, přítel to dlouho nevydrží. Předem děkuji za Vaši radu.