Starší dotaz #4959

Dobrý den. Mám takový problém, který nevím jak vyřešit. Mám přítele a jsme spolu přes rok. Jsem si jistá že ho miluji, ale zároveň k němu pociťuji menší i možná větší nenávist. Je to kvůli tomu, protože za ten rok mi hodně krát ublížil… Dělal věci, které prostě normálního zamilovaného chlapa nenapadne. Vždy, když mi ublíží nebo udělá nějakou kravinu za kterou se strašně pohádáme a mě to ničí, tak se omluví, řekne že to neudělá. Vím že odpouštět je lidské, ale mám odpouštět i osobě, kterou nepopsatelně miluji a potápí mě to dolů? Neříkám že jsem svatá, přijde mi že jsem až moc žárlivá a podezřívavá, ale to vede od toho co mi vše prováděl za ten celý rok. Je to možná i tím že jsme od sebe o 12 let, ale já během toho roka vyspěla a nepřijdu si nějak pod jeho věkovou úrovní. Celý rok mi říká že mě nepodvedl, ale jak mu mám věřit, když mi lže i v maličkostech? Problém je že ho opravdu miluji a i on to samé říká mě. Jednu chvíli je to v pořádku a tu další chvilku udělá nějakou další kravinu a mě se vše vrátí na co jsem si myslela že jsem zapomněla. Nedokážu se s ním rozejít, na to jsem moc slabá a miluji ho na to moc, ale i on se se mnou nerozejde jako první. Před pár měsíci jsem začala brát antidepresiva, tak trošku mi pomáhají, ale nic z toho nikdy nepřejde. Prosím mohl/a by jste mi poradit co mám dělat, dokázal by mi někdo pomoct bez té varianty rozchodu? Předem děkuji za odpověď.