Starší dotaz #4962

lékaře: Mám takový problém. Když jsem byla malá trpěla jsem uplně panickou hrůzou z usínání… trvalo to tak od 8 do 13 let… Nemohla jsem usnout… brala si do postele psa, lehala si k mladšímu bráškovi… prostě jsem se po tmě bála. Ale teď to začalo zase… sice ne v takové míře ale… usínám až uplným vyčerpáním nebo při rozsvíceném lustru. Spustila to jedna událost. Od mých 6 let jsme bydleli společně s tetou… ta si našla partnera, který se choval opravdu nemístně… byl hrubý, vyhrožoval atd… my se odstěhovali cca 25 km daleko ale po nějakém čase se kontakt s nimi (hlavně teda s dětmi obnovil). To, že to u nich doma lze nazývat domácím týráním víme. Policie nám ale sdělila, že proto nemáme pádné důkazy. Teď jsem se ale týden zpátky dozvěděla, že jednou při špatné náladě skopal mého bratrance na zemi… hrozně mě to vytočilo… chtěla jsem to řešit. Sestřenice zpočátku vypadala, že dotoho půjde ale teď zase všichni cukají a nechcou do toho hrabat. Snad jim to vyhovuje a jsou takoví masochisti? Ale já už to nedávám. Teď je mi 17… tenhle hloupý strach před usínáním jsem měla naposledy výjimečně 4 roky zpět. Ale teď je zase tady. Týden jsem se pořádně nevyspala pokud spím sama. U přítele se cítím bezpečně, byla jsem tam teď o víkendu a ikdyž včera přijel až ve 12, usla jsem bez problému. Ale když vím, že ten chlap ví, kde bydlíme… za oknem pořád vidim obličeje ho a tety… už si připadám jako blázen… potřebuju se vyspat do školy a do práce a u přítele nemůžu být pořád… co mám dělat?