Starší dotaz #4976

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, nebo spíše poradit…..ale nevím kde začít… Mám přítele, který trpý cca rok úzkostnými stavy, po několika měsících se tedy odhodlal k psychiatrovi, kde mu následně byly podaný antidepresiva (ty bere 3 měsíce)a byla mu diagnostikována panická porucha /ataka/. Problém je v tom že vůbec nevím jak s ním mám jednat, protože vše je špatně (špatně je když po něm něco chci, špatně je když se ozvu s něčím co se mi nelíbí) Máme spolu 3 měsíční miminko (neplánované) na které jsem vlastně sama, protože od příjezdu z porodnice s námi není, jen nás chodí "navštěvovat" tzn. že když jdeme na procházku přijede a jde s námi a pak s námi třeba hodinu je (kdy si malou pochová, pohrajou si) a jede zase domů. Když jsem zkoušela něco namítnout, že ho obě potřebujeme tak mi řekne že toho mám nechat být, že to nemám teď řešit, že se léčí. Největší problém nastane když někam chci (potřebuji) vyrazit (ať už jen doktor), tak ho musím skoro prosit aby pohlídal naší malou holčičku. Pak propadám já takovým divným stavům, že jsem na vše sama, jeslti to mám za potřebí,jeslti má cenu držet takové partnerství…apod. Ještě bych chtěla podotknout že dceru má viditělně rád..ale zatím nikdy neuvažoval o tom, že bychom bydleli všichni pohromadě…trápí mě tedy to, že nejsme spolu, že jsem na vše defakto sama, a že nevím, jak s ním jednat :-( Děkuji za přečtení S pozdravem Pavla