Starší dotaz #4990

Dobrý den, už si vážně nevím rady, proto žádám o radu. Mám problém s chováním svého přítele. A už nemám sílu ustát jeho chování. Miluji ho a nechci o něj přijít. Stručný popis jeho osobnosti: Je to vůdčí typ. V zaměstnání má pod sebou cirka 60lidí. Na venek působí velmi silně, vzbuzuje u ostatních respekt. Často a rád lidi uráží/rype do nich, ikdyž to myslí z legrace s úmyslem pobavit lidi a né někoho urazit, bohužel lidé, kteří ho neznají opravdu dobře to berou jako silnou urážku, která se jich dotkne. Jakoukoliv i dobře míněnou kritiku považuje za osobní útok. Půůůsobí na mě tak, že nezná pocit viny a nemá výčitky svědomí. Co se týče jeho rodiny, tak žil spoustu let s přítelkyni s kterou má dvě děti. K dětem se chová pěkně a moc je miluje. O jeho otci jsem nikdy nic neslyšela. Vím pouze to, že od matky přítel ho jako mladšího mlátil. S matkou a sestrou se spoustu let nebaví a nestýká, ikdyž bydlí kousek od sebe. Když se potkají, dělají že se neznají. Náš problém je v tom, že se z malé věci vyvolá velká hádka. Přítel změní z ničeho nic náladu. Okamžité přetočení nálady! Většinou začne křičet a urážet mě, otočí se a okamžitě odejde (když je u mě). Pokud jsme u něho, tak mě vyhodí… Ze začátku jsem držela papulku a nechala po sobě křičet a jen se rozplakala… postupem času jsem se začala bránit. Snažím se to udobřit, ale nejde mi to. Nejhorší je, že když to řešíme na druhý den. Vidí chybu ve mě. Necítí žádnou vinu. Nevidí to vůbec z mé strany… Já ho ale moc miluju a chci tomu předejít… Chci s ním být,jsem s ním štastná, ale tyhle situace se na mě velmi podepisují… zejména na zdraví a psychické stránce… Jak tomu mám předejít? Jak to řešit? Děkuji za odpověď…