Starší dotaz #5013

Dobrý den, píši Vám, protože nevím co dělat, už mě to děsí a v podstatě mi to ničí můj život. Už skoro 5 let chodím s přítelem a z toho spolu 4 roky bydlíme. První měsíc našeho vztahu byl fajn, ale jednou přijel a řekl mi že pořád má rád svou bývalou přitelkyni. Asi za půl roku mého trápení, když jsem se s tím smířila se ozval začali jsme spolu znovu. Zhruba 3 roky bylo vše fajn, ale pak jsme měli špatné období a pořad se hádali. Po nějaké době častého hádani jsem ho ale začala podezřívat, že se něco děje. A já, i když nerada a tuto věc odsuzuji, mu vlezla do telefonu. Našla jsem tam věci které by jsi zadaný člověk psát neměl. Můj přítel se mi přiznal k intimnějším věcem co s dotyčnou s kterou si psal měl. V tu chvíli mi bylo tak špatně a tak jsem se bála že mě opustí, že jsem se zmohla jen na to ať semnou zůstane. Řekl mi že mě miluje a že to skončí. Bohužel se tak nestalo. Asi po 2 měsících jsem zjistila že s dotyčnou udržuje kontakt, a to byl takový bod zlomu. Ze strachu "co když mě opustí" se stala zloba. A zhruba tady muj problém začal. Znovu jsme se začali hádat, přestalo nám to fungovat i po sexualní stránce ale už jsem to nebyla já koho by to trápilo ale on. Asi před půl rokem se objevily mé staré rány( srdeční), ještě před týmto partnerem jsem měla asi měsíční vztah. Toho muže jsem milovala jak asi nikdy nikoho a on to ukončil. Tenkrát ten rozchod byl velice bolestivý i když trval tak krátce. Nikdo nevěděl co semnou dělat. A teď? Nevím co mám se sebou dělat já. Stále nasvého bývaleho přítele myslím. Ať už je to když jsem sama, ve společnosti, když se ráno vzbudím nebo když jdu spat (často se mi o něm zdá). Bohužel máme společné kamarady se kterými se setkávam takže i s ním. Ale moc spolu nemluvíme, jen se na sebe díváme. A pokaždé když jsem v jeho společnosti tak jsem smutná,šťastna, vesela a hlavne se v jeho společnosti snažim vydržet co nejdéle a pak když ho nevidim tak o něm zase přemýšlím. Nemužu se sebou vydržet. I když jsem se svým přítelem pořád myslím na toho bývaleho. Tak se ptám proč? Je to kvuli tomu že jsem ho tak milovala? Nebo kvuli tomu že s přítelem nám to moc nefunguje tak chci myslet na to co před tím bylo krásne? Omlouvám se za tak dlouho psaní, ale némám nikoho kdo by mi naslouchal a kdo by se mi snažil poradit nebo si o tom semnou aspoň popovídal. Děkuji