Starší dotaz #5028

Dobry den, mam temer rocny vztah, je mi 22, pritelovi 42. Tento model je pro me bezny, i moji rodice jsou od sebe o 20 let. Jejich manzelstvi jsem vzdy povazovala za nedostatecne. Pritel ma 2 deti 14 a 18let, s manzelkou dlouhodobe nezije. Bydlim s nim, jeho dcerou a jeho matkou na byte, jsem student. S jeho dcerou si rozumim. S pritelem to klape, ale vadi mi, ze pracuje 12tky temer kazdy den, rikal ze se posnazi mit vic volna. Nadelaval si ted praci, aby mohl jet s detmi na tyden na hory do uzavrene spolecnosti, kam ja jakozto novy partner nesmim. Ja mam ted volno a nesouhlasila jsem s tim, aby sli. Ted jsou na horach, ja jsem doma sama a svira me zvlastna uzkost. Uvedomila jsem si, ze partner uz si svuj produktivni zivot odzil, uz nebude mit silu vydelavat a dostatecnou trpelivost na nase spolecne deti, ackoliv by je pripustil. Bojim se, ze dopadnu jako my rodice. At taky se mi nelibi, ze tady budou vzdy jeho deti s jinou zenou. Mam pred sebou minimalne 5 let studia a deti pro me ted nepripadaji v uvahu. Leda bych se na skolu vykaslala a vytezila posledni produktivni roky z pritele. Jsem mlada, kluci v mem veku tento hendikap nemaji a to me mrzi. Vzdy jsem chtela tradicni rodinu, spis byt zena v domacnosti a tyto idealy mi muj milovany pritel boura… Mam vztek a zarlim proto na jeho deti, ktere mam jinak moc rada.