Starší dotaz #5052

Dobrý den, mám problém od září jsem začala kolabovat, bylo mi na omdlení, bolel mě žaludek, prošla jsem různými vyšetřeními, krev, eeg hlavy, ekg, rentgen páteře, neurologii a vše v pořádku. Pak mě to napadlo samotnou, tak jsem navštívila psychiatrii, že všechny tyto fyzické problémy mohou být od nervů. Psychiatřička mi nasadila na noc, protože jsem měla problémy i se spaním mitrazapin sandoz 15mg, přes den neurol půl tabletky ráno 0,25mg a půl tabletky odpoledne jako přechod, než začnou působit antidepresiva, po 4 týdnech zlepšení a vysazení neurolu, ale po 14 dnech zase zle, tak mi nasadila přes den itakem, ale to jsem měla příšerné bolesti žaludku, tak zase vysadila, pak mi zase přes den dala misuprin na žaludek, ale i přesto jsem musela brát půlku neurolu 0,25mg ráno a odpoledne další půlku. Řekla jsem, že se mi nelíbí, že beru neurol sice 0,25mg za den jednu tabletku, ale říkala, že jsou to jen malý dávky, že nemůžu si vytvořit závislost. V lednu mi nasadila místo mirtazapinu triticco, ale to se mi zase rozhasil žaludek a spánek, tak jsme se vrátily zase zpátky k mirtazepanu, ten mi to dal zas do kupy, žaludek a spánek. Navštěvuji psychiatričku od listopadu. Začátkem března jsem šla na laparoskopii cysty na vaječníku, tak nechtěla experimentovat. Před 14 dny mi nasadila přes den buspiron, aby jsme se zbavily neurolu, ale to bylo horší, jak lepší, motala jsem se ještě víc, po 8 dnech jsem to vzdala, takže zase si přes den musím brát půlku ráno a půlku v poledne ten neurol 0,25mg. Teď tam jdu příští čtvrtek a chci se s ní domluvit, podle mě mi přestal zabírat ten mirtazapin sandoz na noc a přes den, abych mohla fungovat mám ten neurol, což se mi vůbec nelíbí, že to s menšíma přestávkama beru od listopadu. Když si ten neurol nedám, začnu se motat, je mi na omdlení a zle. mám dvě děti, tý nejmenší jsou dva roky a já se potřebuju o ni starat. Chtěla bych poradit, jak postupovat a co by bylo nejvhodnější antidepresivum, aby mi to nerozházelo žaludek a spaní a hlavně to motání je hrozný, nechci brát ten neurol, ale bez toho to nejde. Jsem z toho dost nešťastná, protože mi říkala, že není můj případ, že to budu brát ty antidepresiva celej život, chtěly jsme na jaře vysadit a teď se pořád v tom plácám je to pořád dokola a já si připadám, jak pokusnej králík. Nemyslím si, že mám nějaký těžký deprese, jen toho před tím než to začalo, tak jsem to neměla jednoduchý a řešilo se spostu věcí, které se nakupily. Mlátí to se mnou fyzicky a špatná jsem spíš z toho, že je to pořád dokola, potřebuju žít a né přežívat. Děkuji moc za odpověď Radka