Starší dotaz #508

Dobry den mela bych na vas dotaz, jak bych nejlepe zvladla jeden velky problem v praci. Mam kolegyni, ktera se me zrejme vystvat z pracovniho mista, no proste snazi se mi moji praci znechutit a dat vsem najevo, ze jsem absolutni nula a nemam se plest do pracovnich veci. Pracuji jako team lead v kontrollingu a ona je supervisor druheho ucetniho oddeleni, s nimz ja blizce pracuji, protoze kontroluju zauctovane faktury a platby, krom toho testuji a snazim se ucetni system vylepsit. Je pravda, ze jsem prisla na spoustu zlepseni, ktera se jiz implementovala. Ma kolegyne, ktera je supervisorou toho tymu neni ma prima nadrizena a od te doby, co se mnou zacala jednat jako s kusem "hadru" se me pracovni vykony zpomalily. Pak jsem si rekla, ze i sama sobe musim dokazat, ze jsem porad dobra a dat se dohromady. Sverila jsem se doma manzelovi a kamaradkam a kolegum, kteri si samozrejme vsimli, ze mi dela ze zivota peklo. Krom toho zacala i sve podrizene navadet, aby se mnou nekomunikovali a neptali se me na informace, které jsem samozrejme vedela. Tim me chtela totalne znemoznit pred vsemi z jejiho tymu. Opravdu me to zarazilo, protoze se mi to jevilo jako velice hloupe a tim me utvrdila, ze na me zarli, jako by mi zavidela, ze neco dokazu lepe nez ona…Pred 3 tydny jsem byla na operaci, odstranili mi 2 myomy a ted jsem doma na rekonvalescenci. Snazila jsem se pracovat z domova a ty emaily, ktere jsem obdrzela i od svych primych kolegu (mych podrizenych) me vyvadely z miry. 3 noci jsem nemohla spat a porad jsem premyslela, co delam spatne a jakou spinu na me zase najde, aby me mohla i v me nepřítomnosti znemoznit. Mi kolegove me zastupuji v době me nepřítomnosti, ale je videt, ze i je se snazi postavit proti me. Pripada mi to, jako kdyby me chtela vystvat z me pozice, ale nechapu to, protože ona je na dost vysoke pozici uz ted. Nebo se sama boji, ze jsem lepsi, a nebo si sama leci svůj komplex tim, ze si jako svůj „hromosvod“ vybrala me, aby se po me mohla vozit při jakekoli prilezitosti, když se ji něco nepovede? Proto jsem si rekla, ze uz se ji bat nebudu a ze se ji postavim. Jsme stejne stare (30 let) a byly jsme kamaradky, ale ona jednoho dne prisla do práce a z niceho nic zacala boj, který porad nechapu a je nekonečný. Před pul rokem jsem ji napsala email (byla jsem proste vystrasena), ze prima komunikace s ni mi dela znacne problemy, a tak jsem veškeré kontakty smerovala pres email (sedime v open space office asi ob 4 koje), neboť i jeji přítomnost me znacne narusovala mé soustředěni na praci a na veci kolem. Pokud jsem ji něco potrebovala sdelit, tak jsem ji vždy psala velice slusne emaily (pozdrav, osloveni) a pokud me z neceho narkla, tak jsem ji takticky a velice slusne naznacila, ze ona pravdu nemá. Ona si proste pokazde hledala zaminku, aby me mohla vynadat a přede vsema (kopirovala i moji sefovou a svého sefa), aby tim dala najevo, ze ona je ta, okolo které se toci svet. To me i pomlouvala i před svým nadřízenym, protože se me jednou ptal, jestli je vse mezi ni a mnou v poradku. Rekla jsem ze ano, protože jsem vedela, ze me pomouvala, a tak jsem na sobe nechtela dat znat, ze me něco trapi, kdybych mu to rekla, tak jsem stejne vedela, ze si ona na me něco vymysli, jen aby byl na jeji strane. Asi v cervnu jsem to nevydrzela a sla jsem za svou nadřízenou a vse ji vyrikala. Mela jsem sto chuti s praci, která me bavi, seknout a odejit, abych mela klid. Tak mi prislibila, ze to bude resit, ale nevidim nejaky posun k lepsimu. Uz to trva rok a 4 mesice a uz jsem si rekla dost, ze ji nenecham vyhravat a ze si s ni musim promluvit. V patek mi doslo, ze ja nejsem ta spatna a ze je to ona, která ma problem. Ze to nejsem ja, kdo dela vsechno spatne, ale ona se chova jako nejaky nazlobeny clovek sam na sebe, který potrebuje fackovacího panaka, aby si ulevil od svých komplexu, které neumi sama vyresit. Porad dela bububu jako nejaka Cruela ze 101 Dalmatinu a kope do všech stran. Jenze je to mala „ryba“, která miri hodne vysoko a neuvědomuje si, ze pychu predchazi pad. Nejak mi doslo, ze jeji sef nepujde za moji sefovou a nerekne ji, aby me vyhodili jen proto, ze se ji nelibim. Na to mam dost dobre postaveni a jsem klicovým hracem ve svém tymu a moje sefova me urcite neprelozi jen kvuli rozmaru jiného vedouciho pracovníka, kterému jsem nic neudelala, to se u nas ve firme nedela. Rekla jsem si, ze z práce kvuli ni neodejdu, ze budu bojovat a ze nad ni vyhraju:o) Docela se mi ulevilo, protože jsem zacala videt věci jasneji a to, co jsem pokladala za neunesitelnou tihu, se mi ukazalo, jako lehce zvladnutelne. Jestli je to tou operaci, kterou jsem prodelala a nebo to proste chci vyresit pro jednou a mit pokoj. Cela ta kauza mi pripada jako scenar z filmu o sikanovani (mobbingu), který se deje na pracovišti a ja se stala jeho tercem. Sice vidim svůj plan /respektive rozhovor s ni/ jako snadnou věc, ale pravda je, ze realita je jina, proto bych Vas rada pozadala, abyste mi pomohli, jak ještě ziskat vice odvahy a byt přirozená a nezakriknuta při rozhovoru s ni. Jak ziskat to ztracene sebevedomi. Nemusim vyjit jako vítěz, ale prala bych si, aby si ona uvedomila, ze to byla po celou dobu ona, která mela problemy a to ne se mnou, ale sama se sebou. Hrozne se mi tim ulevi a ja se budu lepe soustředit na praci, na soukromy život, budu v noci lepe spat a nebudu si porad „prehravat“ ty dialogy, ve kterých me urazi, a hlavne si nebudu zakladat na tvorbe dalších „myomu“. Proste chci byt v pohode a stavet se vždy k problemu celem a s nadhledem. Dekuji Vam predem za Vasi radu