Starší dotaz #5124

Dobrý den, mám problém s dcerou. Je jí 16 let, je moc šikovná, doma i ve škole…..ale nevěří si. Má problematický vztah s otcem a z toho pramení i její nedůvěra v sebe sama… Na první stupni to bylo ještě v pohodě…pak ale tatínka zájem postupně opouštěl a ona to špatně nese. Tvrdí: Nemám žádného tátu! Na druhé stupni se ( tuším kvůli otci ) stáhla do sebe, zažila i trochu šikanu ( je jedničkářka, vždy byla aktivní se snahou vše vyzkoušet ) …. Teď na gymnáziu je to co se týče vztahů se třídou lepší, ale pořád nemá žádnou větší kamarádku… Myslím si, že by ji moc potřebovala – aby mohla svěřit své bolístky…. Já se jí snažím být oporou, ale nějak to nestačí… Vloni měla problém s boreliozou…stále jí trápí zvýšené teploty a třes rukou… Zatím nevíme, co s tím… Poslední dobou mám dojem, že se stále více uzavírá do sebe, nic ji nebaví….je plačtivá…náladová… Možná je to pubertou.. Jen se trochu bojím, aby to nebylo těmi všemi "karamboly", kterými si prošla a prochází…. Je velmi společenská a když je občas ( třeba na táboře ) mezi dětmi, které ji berou, je neskonale šťastná…. Vím, že ji to trápí… Je velmi svědomitá – tak trochu bojujeme i s tím, že chodí pozdě spát… Už jsem zkoušela všechno – po dobrém …po zlém….ale stejně není možné nacpat ji do postele dřív jak o půlnoci…. Většinou proto, že se učí… Na jednu stranu jsem ráda, že je tak pečlivá….na druhou mám dojem, že to bere moc poctivě a podrobně….a proto chodí spát pozdě… Prostě ji to nedá to učení ošulit… Myslím si ale, že ti ta "nedospanost" se podepisuje na jejím rozpoložení…. Je přetažená, ale nedá si říct… Vůbec nevím, jak ji pomoci… Znamená pro mě všechno. Co s tím vším můžu dělat? Děkuji moc za radu. A.