Starší dotaz #5178

Dobry den, obracim se na Vas v tuto chvili, kdy prozivam jedno z dalsich neveselych obdobi v mem zivote. Jedna se o partnerske vztahy a opet rozchod s pritelkyni. Mym problemem je, ze se nejsem schopen do zadne zeny zamilovat nebo vytvorit citovou vazbu a vzdy to konci rozchodem. Nicmene ne rozchodem z me strany, ale ze strany partnerky. Partnerky to vzdy prestane bavit a ukonci to. Ja osobne jsem to neukoncil nikdy, i kdyz jsem zamilovan nebyl. Problemem je, ze v tu chvili se jakoby probudim, dostanu facku a jsem schopen udelat vse toho cloveka neztratit. V tu chvili tam ty city a lasku mam, nicmene uz je vzdy pozde. Nevim, jestli je to jen strach z dalsi ztraty a proto najednou zacnu neco citit….Neni to tedy uplne tak, ze bych byl uplne chladny a behem vztahu vubec nic necitil. Jsou chvile, kdy se na toho druheho tesim a tak, nicmene nic velkeho to neni. Je pravda, ze jsem za poslednich par let udelal pokrok a dokazi jit s ni za ruku, obejmout ji. To jsem driv v podstate nebyl vubec schopen… Jsem takovy "upir", ktery z toho cloveka nasava lasku a energii, ale sam nic neciti a nedava. Prijde mi, ze je to vse dost o uspokojeni sexualnich potreb, ale city nikdy. Dokazi vzdy partnerky primet k tomu, ze se do me zamiluji. Urcite se tim nechci chvastat, ale jeem si tim jist. Poznam a citim, ze me ten clovek miluje. Problemem je, ze ty rozchody dost spatne psychicky snasim a posledni dva, ktere probehly behem jednoho roku, me zpusobily deprese, na ktere musim brat prasky. Pritom jsem to asi ja, kdo by trpet nemel, protoze jsem necitil zamilovanost a vyrazne city (to vse az ve chvili, kdy se vsechno hrouti). Ve finale to tak, ale neni a psychicky to nezvladam ja. Je asi pravdepodobne, ze tim muze byt spoustu duvodu z me minulosti, detstvi atd. Uz to resenim nejakou dobu. Je to strach, co mi nedovoli se otevrit a zamilovat se? Jaky strach a z ceho? Nejsem uz zadny mladicek, je mi 41 let a bohuzel na tento problem narazim cely svuj zivot. I z tohoto duvodu jsem nikdy nemel a nemam zadnou rodinu a deti. Snazil jsem se na sobe pracovat a neco s tim udelat, nicmeme pri seznameni s posledni slecnou jsem se na vsechno vykaslal a zase mi to vse hodilo zpatky. Zamilovany jsem nebyl a jen cerpal z jeji zamilovanosti a lasky. Sam jsem ji nic takoveho opet nedaval. A tak doslo ke klasickemu scenari a rozesla se se mnou. Nicmene jsem to ja, kdo tim strasne trpi. Budu velice rad, pokud byste mi umela poradit co s tim delat a jak na tom pracovat. Nedava mi to vse smysl a muj zivot to zasahuje velice trvde a moje trapeni a psychika je opravdu na hrane a s kazdym takovym pripadem je to horsi… Dekuji moc