Starší dotaz #5191

Zdravím, rozešel jsem se po 13ti letech s přítelkyní se kterou mám 12ti letou dceru. Skoro rok mě podvadela, až jsem to nevydržel a musel utnout, ale to není points mého problému. Asi 14dní před rozchodem jsem se začal stýkat s holkou mého dobrého kamaráda. Poté co přišel rozchod začali bydlet u mě v domě, jako psychická podpora a výpomoc na panství. Jenže náš vztah s jeho holkou nabral na otáčkách zakoukali jsme se do sebe, spíme spolu a jsme rádi za každou chvilku co jsme tam samy. KdYž jsme tam všichni tři tak my dva se nudíme a trápíme, že nemůžeme být spolu. Oni ten vztah nemají už dlouho růžový, proto si začla se mnou. Jenže oni bydleli u jejich rodičů a teď on staví dům bohužel ve stejné vesnici co bydlím já. Ona je rozhodlá, že chce být se mnou, ale bohužel s tím teď nemůžeme nic dělat, kdyby se rozešli ona by musela domů a on by zůstal u mě jelikož nemá kam jít do té doby než mu ten dům postaví což bude ještě min. Půl roku. A trápili by jsme se, že nemůžeme být alespoň takto spolu. Zase je to můj kamarád a nechceme, aby to vypadalo, že jsem mu ji přebral. Proto je plán takový, že ona s ním pak odejde do nového domu a po nějakém čase se vrátí. Popravdě mi skončil ten dlouholetý vztah s čím mi ona vlastně pomohla a teď se trápim zase. Občas bych je nejraději poslal zpět domů k rodičům což si, ale ona nedovede představit a brala by to jako konec a já tam zůstat sám bez ní si asi také nedovedu představit. Proto si pořád říkáme, že jsme v kleci a nemůžeme nic dělat. Od té doby co jsme spolu začali mít sex ona má problémy ho mít s ním, ale musí… a já jelikož sex neberu na lehkou váhu jsem věrný člověk tak se mi po večerech usíná ve stresu a s hlavou co se děje vedle v pokoji, jelikož jsem se do ní od srdce zamiloval a tak je mi moc líto, že musí spát s ním. Celá tato situace je snad na film, zajimalo by mě jestli to někdo již prožil milostný trojúhelník navíc pod jednou střechou. Opravdu nevím jak tam žít, abych nebyl obden ve stresu a netrapil se, že nemůžeme být už jen spolu. Ona mi pořád říká musíme to vydržet a na konci budeme my dva a že jí táhne ta vidina nového života se mnou. Ale já jelikož jsem měl ten první dlouholetý vztah ke konci dost stresující tak mimo tento stres doma občas prožívám strach co když se ji s nim v tom novém domě zalibi a nevrati se. Ona mě utěšuje, že je rozhodlá a že i kdyby měl palác tak s ním nebude jelikož se k ní nechová tak jako já. Takže jak se dá takto žít a nestresovat se ? Nechci je poslat zpět domů jen kvůli tomu, abych mohl být s ní. Dá se tohle vůbec nějak vyřešit ? Děkuji a přeji hezký den