Starší dotaz #5195

Dobrý den, prosím Vás o radu. Dcerka 8 let, je šikovná, chytrá, ale má svůj svět, je trochu mimoň. Teď poslední dobou se mi svěřuje, že není šťastná ve škole, že nemá nejlepší kamarádku, jsou 3 kamarádky, což je špatné číslo. Ona má bratry, neumí moc komunikovat v holčičím kolektivu. Sama mi říká, že když něco udělá špatně a holky jí třeba vynadají, tak zaleze a pláče a chce, aby si toho někdo všiml, že je nešťastná,ale nikdo si jí nevšímá. Že jí nikdo nemá rád. Sama pak říká, že jí ta jedna kamarádka tvrdí,že jí má ráda, ale ona jí to prý nevěří a má na ni vztek, že to říká. Asi to píšu zmateně. Já jí vyslechnu, snažím se jí podpořit v jejím sebevědomí, ale nepřipadá mi, že by si nevěřila. Má spoustu koníčků – hraje na klavír, chodí na taekwon-do, na judo, na gymnastiku, skauta – to vše dobrovolně, baví jí to. Ale je pasivní. Nevím, co jí poradit jakože teď – co s tím pocitem a jak se chovat, když jí tedy ostatní odstrčí? Jak ty pocity, že jí nikdo nemá rád přetransformovat v jiné? Aby tomu rozuměla? Děkuji moc.