Starší dotaz #52

dobrý den,mám takový problém s přítelem.občas ho chytnou záchvaty vzteku a nedokáže se ovládat.potom toho sice lituje,ale na mě už je toho moc.vyčítá mi věci,za které nemůžu atd.a pak mi brečí,že to tak nemyslel a že to nikdy neudělá,ale za týden už to je zas.má i období klidu,kdy se s ním dá tak nějak vyjít,ale to netrvá dlouho.navíc mě zaráží,že i ted ve 30ti letech si cumlá prst.normálně leží u televize a prst má v puse.když ho na to upozorním,tak se naštve,že ho jen buzeruju.jenže já ho miluju a chci s ním být dál,ale furt jen dokáže slibovat a nic nesplní.jsem z toho zoufalá.navíc když se vyskytne nějaký problém,tak ho nemíní řešit,to raději před problémem utíká.ale pak to vypadá tak,jak to je.exekuce na plat a podobně.ani s penězmi neumí hospodařit,utrácí za zbytečnosti.a to máme 5měsíčního chlapečka.vždycky mu řeknu,že za ty peníze mohl mít malej kupu věcí a místo toho kupuje sladkosti a podobně.a co mě trápí nejvíc?to,že si našel kamaráda,se kterým už mimochodem chodí i do práce.minule mu ten kamarád psal smsky,atˇmi nakecá,že jedou někam za prací a že půjdou za ženskýma.přítel mi to ale řekl.ale nastala taková situace asi po týdnu,kdy mi přítel řekl,že odjeli někam dalejko a že se nestihnou ten den vrátit a že tam přespí.obávám se,aby mě někde nepodvedl.sice tvrdí,že by to nikdy neudělal,že mě s malým nechce ztratit,ale já se pořád bojím.to samé,když spolu někam jdeme.myslím si ,že mě ještě nepodvedl,ale červíček pochybnosti ve mě hlodá pořád.a nejvíc ted´,protože je pryč přes noc.nechci ho ztratit.i když se někdy chová vážně příšerně,tak dokážu odpustit.možná jeho problém spočívá v tom,že se mu při porodu na chvilku nedokrvil mozek a měl lehkou mozkovou dysfunkci.psycholožka jeho rodičům řekla,že by se s tím měl srovnat sám.ale to zřejmě nedokázal,jak asi uznáte sama.co mám dělat dál?a jak mám přestat takhle žárlit?vážně mě to ubíjí,ale nedokážu s tím nic dělat.poradíte?