Starší dotaz #5211

Dobrý večer paní doktorko, obracím se na Vás s dotazem ohledně partnerství, zda v tomto věku vůbec má smysl rozebírat, řešit. Je mi 48 let, příteli je 45, vztah nevztah trvá devět let. Nebydlime spolu, pouze vikendově, každý máme jistou práci, ne žádné terno, takový střed. Prostě ani jednomu z nás zřejmě nestojí ten druhý až tak za přestěhování a jinou práci nebo nevím jak to říct. Nevyhovuje mi to už tak, ale zároveň si nejsem jistá. Hlavně sebou, nevěřím si, nízké sebevědomí, nerozhodnost, stálé rozebírání situace x krát dokola, nejsem ze sebe vůbec šťastná. Přítel je hodný, ale jde si hodně po svém, docela sobec. Před třemi lety měl známost, vážnou, souběžně se mnou. Trvalo to tři měsíce, svobodná matka s malým děckem. Dal přednost mně, nemyslím si, že bych byla lepší, ale vyhrála pohodlnost, žádné starosti. Byla to rána, byl chlap, za kterého bych dala ruku do ohně v tomto směru. Před rokem jsem mu to oplatila ani nevím proč. S chlapem, který se mi jako jediný z práce vždycky líbil. Asi fráze, ale nic to pro mě neznamenalo. Takže se o odplatě nedá mluvit, u mě úlet k ničemu, u něho zamilovanost s vyhlídkou života s maminou a děckem. U mě se pere cit a rozum. Citově, fyzicky, chemie mě táhne k příteli, to mě asi drží. Rozum mi nabízí úplně jiného chlapa, který se snaží už pár let. Vím, že bych s ním mohla být, ale netáhne mě to k němu citově, spíš rozumem, klidné"staří". Je taky hodný, ale asi bych se s ním nudila, ve smyslu že by mě nebavil. Přítel je aktivní, sportuje a taky má ale rád ženské. Tím nemyslím oblbování, ale rád na nekoukne, živě, obrázky, videa… Omlouvám se za román, v tomto věku se ptám na to, co mám dělat? Má smysl život, konečně společný život po devíti letech s přítelem, který už zklamal nebo zkusit nový vztah s chlapem, který vítězí rozumově? Děkuji Vám za dočtení do konce a zdržování. P.S. Možná byste měla mít omezený počet slov