Starší dotaz #522

Dobrý večer. Píši ohledně své kamarádky. Je vdaná, má dospívajícího syna. Manželství je již delší dobu nefunkční. Její manžel si našel známost, ona má přítele ( manželovi o něm řekla ). V manželství zůstává kvůli synovi ( on má svůj pokoj, zázemí a hlavně oba rodiče ). Sice všichni tři jezdí na dovolené a navenek vypadají jako spokojená rodina. Přítel kamarádky je rozvedený, žije sám; s kamarádkou pracují v stejné firmě ( ale každý na jiném pracovišti ). Přítel na ni naléhal, aby se k němu nastěhovala i se synem, a dal jí čas na rozmyšlenou, ona kvůli synovi odmítla; on to respektoval a rozešli. Po čase ho opět začala "uhánět", on jí sdělil, že má jinou a budou spolu žít. Kamarádka se s tím nemůže smířit, je do něj stále zamilovaná, ale ví, že od rodiny neodejde. Řekla jsem jí, že muž, který jí nejdřív dává ultimáta, a pak ji nechce vidět ji za to nestojí. Ona mi řekla, už nikoho jiného milovat nebude, a že pak bude stará a nikdo jí nebude chtít, atd… Nerozmlouvám ji to, je to její věc; ale přece nelze žít s někým, kdo mně nejdřív strašně chce a říká, jak mně miluje…, a pak mně odhodí kvůli jiné, protože jsem nepřistoupila na jeho podmínky… Myslím, že by měla hledat jiný vztah. Na lásku přece není nikdy pozdě, a nevíme, kde nás potká štěstí… Jaký je Váš názor? Děkuji za odpověď.