Starší dotaz #5293

Dobrý den, mám dotaz na chování mého nevlastního táty. Moje oba biologičtí rodiče zemřeli před cca 1 a půl rokem. Tento nevlastní otec byl druhým manželem mojí mámy a vždycky jsme spolu měli moc dobrý vztah, je mi již 23 let a zůstal se mnou i po smrti mámy, pomáhá nam se sestrou s bydlením, mě se školou, je to člověk, kterému opravdu můžu říct cokoliv a obrátit se na něj při jakémkoliv problému. A ačkoliv k nám nemá vůbec žádné povinnosti a zodpovědnost tak se o nás stará a zajímá jako bychom byli jeho vlastní dcery. Nekolikrat mi rekl, ze jsem ze vsech jeho deti (ma jeste dve dospele dcery z prvniho manzelstvi se kterymi se nestyka a od nich dve vnucky) pro nej nejdulezitější, a že je na mě strasne pysny. Ja osobne priznavam, ze jsem ten clovek, ktery na rozdil od me sestry nedokaze resit problemy sama a priznavam, ze me hrozne rozmazlil a i v mem veku se ke me chova jako bych byla stale dite. Jenže teď jsem si našla přítele, o kterém jsem mu rekla samozrejme jako prvnimu. Prvni dva dny to bral v pohode, protoze pritel je strasne hodny a dokonce rikal, ze se mu libi… Rekla jsem mu, ze i presto je pro me na prvnim miste on a mam ho tak rada, ze pro me vzdycky bude nejlepsi tata a kamarad… Pak nevim co se zlomilo, ale zacal me neustale kontrolovat, zacal vice pit a hlavne me psychicky vydirat, jako, že už s náma nemusí být, že už může jít do domova důchodců,že si svý splnil a už ho nepotřebujeme, ze uz je na druhe koleji apod. vše vyvrcholilo tím, že mi tvrdi, ze ma vaznou nemoc, rakovinu, dokonce si zacal vymyslet, ze presne na to same zemrela mama, coz neni pravda, onemocneni mamy bylo uplne jineho tipu a s rakovinou to nemelo nic spolecneho. Kdyz navrhnu, ze pojedeme k lekari tak to odmita, ale prede mnou se chodi vazit aby mi mohl tvrdit, ze hubne, puvodne rikal, ze to ma spojitost s plicemi, druhy den se do toho zamotal a kdyz mel upito mi tvrdil, ze se mu spatne polyka, psk že to je slinivka, že byl u dobreho kamarada lekare, o kterem jsem za celych 11 let co s nami zije neslysela, pak zas tvrdil, ze mu jen volal, kazdy den jina verze, i kdyz jsem presvedcena, ze u zadneho lekare nebyl presto s nim chci zajet k lekari, klidne k tomuto jeho kamaradovi odmita to. Protoze takové tvrzeni nechci podcenit a nechci o něj prijit porad mu opakuju, at to udela pro me, ze je to pro me dulezite, ale nechce… Jindy, kdyz bych rekla vetu, ze je to dulezite pro me by byl udelal i nemozne. Zajíma mě, jak mu pomoct a vrátit jeho chování do faze v jaké bylo před tím, s pritelem se rozejit nechci a hlavne jak ho prinutit jit k lekari. A rada bych vedela jestli to souvisi spise s pritelem nebo s tim, ze je udajne nemocny. Nebo jestli nevite jak bychom mu mohli nejak co nejvic pomoct my se setrou… Jeho psychicky natlak zvladnu prezit, ale chci aby byl v pohode a hlavne jestli mu neco je, aby to resil. Myslite, ze bude potreba pripadne vyhledat pomoc psychologa nebo psychiatra.