Starší dotaz #5355

Dobrý den, prosím o radu. Už sama nevím kudy kam. Mám o 20let staršího přítele.Jsme spolu 3 roky a poslední rok, to snad ani není vztah.Jsem nešťastná,hádáme se a stále hledám chyby jak na něm,tak na sobě.Vidím, že se mnou není šťastný,ikdyž mi pravdu ne vždycky řekne.Je mi 27let a chce po mě chování jako v 47letech.To já nedávám.Pokaždé když se pohádáme,tak začnu se naštvávat a vytáčet,až se vytočím do agresivity a začnu ubližovat jak fyzicky,tak psychicky,což prostě není v pořádku, V tom zápalu hněvu mu nadělím ty nejhorší slova co můžu (zničil mi život,nesnáším ho apod.) jen abych mu v danou chvíli ublížila. Pak se mi to celé rozleží v hlavě a začnu se omlouvat,ale už je pozdě,protože jsem mu zase zasadila trn do srdce,kterých za rok už docela dost.Nejhorší je že se k tomu všemu už 2roky snažíme o rodinu,ale je mi jasné,že s mojí hlavou to nepůjde,pokud nezměním pohled na život.Začla jsem žít v negativismu a neumím z toho ven.Nevidím budoucnost,kterou jsme si plánovali,vidím jenom jak jde vše do kytek. Mám ho ráda,nechci o něj přijít,ale jak to mám v hlavě změnit?Nemám přátelé, mám jen jeho a jeho rodinu.S mojí rodinou se vidím minimálně a ještě k tomu letos se moji rodiče rozvedli,což dost beru špatně a neumím se s tím vyrovnat,ikdyž vím že jim to spolu nefungovalo už několik let.Jak mám otočit vnímání života,abych zase byla ta fajn usměvavá holka a ne stále lítostivá a ubrečená Nána,která se jen lituje místo toho aby něco začala se sebou dělat?Děkuji za odpověď.