anonym Personál zeptal se před 2 roky

Dobrý den, je mi 36 let a mému příteli taky. Jsme spolu 3 roky, z toho první 2 roky jsem vztah chtěla spíše já, on se mu bránil a nechtěl nic vážnějšího, dodnes nerozumím tomu proč, já se tím hodně trápila. Rok už jsme spolu jako partneři, ale je to vztah na dálku, bydlíme od sebe 100 km. Vídáme se o víkendech, kdy jezdíme na různé výlety. Já bych vztah chtěla posunout, chtěla bych společné bydlení a rodinu, jsem ochotná se za ním přestěhovat. Problém ale je, že přítel chce prvně koupit pozemek nebo dům a začít společně žít až ve vlastním, což dle jeho slov může trvat půl roku nebo klidně 2 roky. Já bych to chtěla řešit případně i jinak, on ne. Mám svůj byt, ale on kvůli práci ke mně nemůže a on sám bydlí u rodičů, kde to prý nejde. Během týdne se mu ozývám spíše já, on tu potřebu nemá. Když jsme spolu, tak mi od něj chybí fyzické projevy náklonnosti, opět nemá takovou potřebu jako já po celém týdnu, kdy se nevidíme. Další věc je, že jsem nikdy nebyla u něj, neznám jeho rodinu, ani jeho nejbližší okolí, nechce, abych k němu přijela. To že shání dům, mi řekl, až ve chvíli, kdy jsem začala řešit, že už vztah na dálku nedávám. Shání ho sám. Připadá mi, že ho do všeho musím nutit a vidím, jak to ten vztah poznamenává, nejsem takhle šťastná a čím dál víc se to projevuje během těch pár chvil, co spolu trávíme, protože já bych si potřebovala "nasosat" tu vztahovou rovinu, ale spíš jen výletujeme a není na to moc prostor. Jsem z toho vyčerpaná a unavená a nevím, jak mu mám vysvětlit, že pokud něco neuděláme, tak ten vztah nenávratně poškodíme, už tak je dost poznamenaný těmi prvními 2 roky. Nevím, jak to řešit, on s ničím problém nemá, prý si to mám v sobě srovnat a budu v pohodě. Musím v sobě spoustu pocitů a tužeb dusit, cítím se na všechno sama, když to s ním nemůžu sdílet a dělá mi to čím dál víc zle a neumím si představit dalšího půl roku takto natož třeba 2 roky. Další věc je, že bych chtěla dítě a cítím, jak mi ujíždí vlak; on se mnou dítě taky chce, ale až bude správný čas. Nevím, jakou mám položit otázku, co by z toho mělo vyplynout, spíš jen prosím o názor na tuto situaci. Děkuji

1 Odpovědi
Radana Rovena Štěpánková Personál odpověděl před 2 roky

Milá Martino, názor na situaci – hmm… Varianta A.: Milovat svého partnera takový, jaký je a sebe naplnit sebeláskou a láskou ke svému času a životu. Znamenalo by to spoustu práce na svých přesvědčeních, pocitech… Var.B: Projevit k sobě sebelásku tím, že si řeknete, že vztah už svou energií dotovat nebudete. Nebudete proaktivní, naučíte se svou energii směrovat jinam než na něj. A uvidíte, co on tvoří, co od něj skutečně přichází… a třeba si řeknete, že raději sama, než v polovičatém a pro vás vyčerpávajícím vztahu a budete otevřena jiným mužům… Můžete popřemýšlet o tom, kolik milujtete svou iluzi o tom, co by mohlo být a porovnat to s realitou. Vlak vám neujíždí… 7 let – ok :) Držím palce.

Potřebujete více pomoci?

Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní. Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, neváhejte mne kontaktovat.

Vlastní dotaz

Vlastní dotaz můžete položit v mé online poradně. Přečtěte si přečtěte pár bodů, co tam uvádím ... ať máme podobná očekávání. Pokud chcete odpověď nebo konzultaci na míru, neváhejte mne kontaktovat.