anonym Personál zeptal se před 2 roky

Uvažuji o tom, že spáchám sebevraždu. Už mě fakt nebaví být tady. Jsem rozdvojená osobnost. Nenávidím svoji fyzičnu, to jak vypadám hnusím se sám sobě (obličej, vlasy, tělo) , tak svoji osobnost. Nedokážu být stále stejný. Mám strašné deprese a úzkosti. Už od narození trpím OCD. ( Velmi silnou od puberty). Myslím že to mám po matce, protože ji sleduju jak 3x, 5x kontroluje zamčené dveře, vypnuté spotřebiče atd. Takové OCD nemám ale mám strach o rodiče o lidi kolem sebe atd. Pořád se u mě objevují nové obsese, když mě přestanou mučit ty staré- které se časem vrátí. Nedokážu být stále stejný v chování. Mám dny kdy jsem lhostejný ke všemu a chovám se jak sociopat, že mám nálady někoho zabít! a je mi to jedno. A jindy se bojím každé špatné věci které udělám a mám hrozné výčitky svědomí. Nikdy jsem neměl dostatek sebevědomí, závislou poruchu osobnosti odpovědnosti přenechávám druhým. Narodil jsem se se silným studem k holkám. I když jsem heterosexuál, nedokážu navázat žádný vztah ani konverzaci-jen u kamarádek. Nedokážu se holkám ani ženám dívat do očí, vždy uhýbám, protože mám sugeraci že se v duchu baví kvůli tomu jak vypadám. V přítomnosti holek zrudnu, znervozním, špatně se mi mluví. Už několikrát jsem se zamiloval ale stud u mě byl a je silnější než sexuální pud a pud lásky. Nikdy jsem se o holku nesnažil, páč mi každá dala najevo kvůli vzhledu ‘ fuj, ble’ a už kvůli tomu jsem přišel o ten kousek sebevědomí co jsem měl. Nikdy jsem neměl s holkou pohlavní styk, protože mám slabý sexuální pud. Nedokážu si představit že s nějakou žiju nebo spím. Rád bych ale nejde to. Mám divný pocit když se mi dívá do očí. Kdyby byla v bezvědomí nebo spala nestyděl bych se tak. Už jsem se jednou pokusil znásilnit! V noci jsem šel v černém obleku a kukle ven s a chtěl jsem nějakou omráčit a klidně i zabít! Nejsem nekrofil tato sexuální úchylka mě děsí. Pak se ve mně probralo to dobré já a rozmyslel jsem si to. Chtěl jsem to udělat protože vím, že by do sexu se mnou žádná nešla a problém je i ve mně. Mám holky rád, a vím že bych žádné neublížil, ale když se ve mě probudí to " zlé já" tak jsem schopnej ublížit i když bych toho pak silně litoval. Problém nastal v roce 2014 kdy se mi začali líbit děti!!! Holky 6-10 let. Nejsem rozený pedofil, vždy mě přitahovali vrstevnice a dospělé ženy. Spíše jsem se k tomu oddal ze zoufalství, vím že o mě vrstevnice nestojí, tak si mozek našel náhradu, pač vůči dětem (holkám) necítím stud žádný. Dříve jsem děti nesnášel ani nevím proč, ale v září 2016 jsem začal mít tak silný strach z pedofilie a obsese že jsem pedofil, že jsem nemohl ani vstát z postele a do školy jsem nechodil. Přestalo to 1.12 2016 po čtvrt roce psychického trápení. Od té doby jsem začal mít děti rád (ne jako ped.) jako třeba otec dcerku nebo synka a jsem si 100% jistý že bych nikdy žádnému dítěti neublížil. K holčičkám cítím lásku jako třeba rodičovskou, tak bohužel i pedofilní. Vypadá to jako typ toho " hodného" pedofila, ale nenarodil jsem se tak. Někdy při masturbaci myslím právě na malé holky okolo 8 let, ale když se proberu z té sexuální nepříčetnosti, tak bych si nejradši rozflákal hubu co jsem to za odporný prase!! A poslední dobou jsem si uvědomil že pedofilii nenávidím a každýmu takovýmu člověku bych zlomil vaz (obrazně řečeno). Ale copak můžu když dělám to samý? Nenávidím nasilí na dětech. Chci mít vrstevnici ale mozek mi to nechce dovolit. Tak je to i s myšlenkami na incest chvíli mě ta představa vzrušuje a potom bych se pozvracel. Ale problémy nejsou jen v sexualitě. V pubertě se u mě objevila sociální fobie když jsem si všímal jak po mně všichni koukají. Pak to třeba po 1 měsíci přestalo. Chodil jsem normálně ven do města i školy a za 2 měsíce se to zase objevilo nemohl jsem ani do obchodu. Lidé říkají že jsem tichý a moc toho nenamluvím. Jenže to je ten problém. Pak přijde období kdy mluvím úplně normálně se všemi, jsem otevřený, směji se vtipům atd. Bohužel dočasně. Bojím se mít v budoucnu děti. Ne kvůli pedofilii, tohle sexuální zoufalství by u mě zmizelo kdybych měl vrstevnici, ale problém je v tom, že právě kvůli studu si dítě nemám s kým udělat a nechci aby po mně moje dítě zdědilo povahu a celý život trpělo tím čím trpím já. Svůj nejnižší věk co si pamatuju (3 roky), jsem zřejmě nebyl normální, když si na to vše dnes vzpomenu. Pořád jsem na něco myslel, představoval si měl moc, moc silnou fantazii. I když vím že u dětí je velká fantazie normální, ta moje nebyla když jsem měl ještě v 9 letech imaginární kamarády! Pořád stereotypní chování, hračky stavět pořád stejně jako děti s autismem. Ale nemyslím že mám autismus i když žiju ve svém světě, vše si uvědomuju. Občas mám potřebu být středem pozornosti všem, jindy jsem rád když můžu zapadnout do stínu a být sám. Pokoušel jsem se několikrát v životě změnit povahu i osobnost ve 12, 14, 16 letech. Jenže to moje staré já je moc silný. Navíc mi tu změnu sama sebe nedovolí situace nebo prostředí. Lidi jako by věděli že se chci změnit v chování a dělají všechno proto abych zůstal stejný. Koníčky mám jenže mě vše baví dočasně. Když se o něco zajímám baví mě to max. měsíc a dokud se o to zajímám nebude mě to bavit. Když přestanu, do 14 dnů mi to chybí. Nemůžu se na nic těšit protože to ze 100% případu nevýjde. A tak si říkám jestli není lepší spáchat sebevraždu. Vším tímhle trpím celý život, nikdo o tom neví, nikdy jsem o tom nikomu neřekl. Už jednou jsem se o sebevraždu pokusil 12.9. 2017 dal jsem si dávku něčeho a stane se bud anebo. Bohužel anebo asi malá dávka, přežil jsem, o tom taky nikdo neví. Nemůžu jít ani do práce. Když si nějakou najdu a mám jít na pohovor, jsem moc rád že budu mít práci. Jenže v den kdy tam mám jít mě přepadne jakási fobie a nemohu tam jít. Strach abych se neponížil, neukázal se jako pako atd. Pak mě ta práce nebaví, chci mít volný čas a kdybych nepracoval tak zas prožívám děsnou nudu a řeknu si že bych klidně pracoval. Už jsem si toho v životě užil dost, když něco nevýjde vzdám to. Vím že holku mít nikdy nebudu kvůli povaze i vzhledu tak to vzdám, napořád, ale ikdyž si promyslím sebevraždu tak mi něco říká at to nedělám jinak nikdy holku nepoznám, nikdy nezažiju jaký to je a furt mám pocit že jednou nějaká přijde. Jenže nepříjde. Nechci rozmlouvat sebevraždu- ublížíš tím hodně lidem, není to řešení, ani slyšet " jednou mít partnerku budeš, dej tomu čas, jsou i 30 letý lidi co nikdy nikoho neměli", nebo jsou lidi který to maj na světě horší. Chci znát Váš názor na tohle všechno, k psychologovi ani k psychiatrovi ani k Vám nepůjdu, stydím se, nechci dostat na čelo ceduli "blázen" a skončit v Hav. Brodě. Zajímá mě jestli existují lidi s tolika psychickými poruchami. Je to všechno složitý a propojený do sebe. Nikdo se ve mně nevyzná v mojí osobnosti a hlavně se nevyznám v sobě. Nevím kdo a co jsem. Tohle vše přestane za pár měsíců a pak se to vše vrátí. Postupně nebo najednou. Nejhorší je že si všechno uvědomuju a vím že je to nenormální, jsem příčetný. Myslím že něco je vrozený a něco získáno během života. V rodině žádný problémy nikdy nebyli jako alkoholismus, dom. násilí. Neznám nikoho kdo by tímhle trpěl a tolika problémy. Je mi 18 let.

1 Odpovědi
Radana Rovena Štěpánková Personál odpověděl před 2 roky

Milý Pavle, doporučuji vydat se na cestu rozvoje lásky, sebepoznání a sebetvoření. Ty vládneš myšlenkám. Ty se můžeš tvořit – začátek je vztah k sobě a přijmout sebe a své fyzično. Moc si hraješ s myšlenkami. Kniha: Miluj svůj život. Organizace: Kaleidoskop o.s. Věnuj energii na to, dělat pro svět něco hezkého: Hnutí duha, Arnika, Ochránci Přírody, pomocník ve Skautu či Pionýru… či dobrovolník v domově důchodců… Můžeš si hrát s různými podoosobnostmi – kniha Inteligence duše… Dej se do práce konstruktivním směrem. Můžeš se objednat. Držím palce.

Potřebujete více pomoci?

Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní. Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, neváhejte mne kontaktovat.

Vlastní dotaz

Vlastní dotaz můžete položit v mé online poradně. Přečtěte si přečtěte pár bodů, co tam uvádím ... ať máme podobná očekávání. Pokud chcete odpověď nebo konzultaci na míru, neváhejte mne kontaktovat.