Starší dotaz #5421

anonym Personál zeptal se před 7 roky

Dobrý den, celý dnešek jsem uvažovala, jestli to někam poslat a nakonec jsem si řekla, proč to nezkusit, třeba byste mi mohla s něčím pomoct a poradit. Včera večer jsem hodně přemýšlela a nakonec jsem sepsala tohle.. Možná si budete říkat, že všechny tyhle "problémy" jsou hrozné malichernosti. Ale zkrátka mám potřebu to všechno nějakým způsobem vyřešit, protože mě to trápí už dlouhou dobu a nejspíš dlouhou dobu trápit bude. To, že napíšu do nějaké online psychologické poradny rozhodně nepokládám za řešení, ale beru to jako možnost získat odpovědi na některé otázky. Celkově mám strašně moc otázek. Potřebuji na ně znát odpovědi, ale vím, že se je v blízké době nedozvím nebo se je nedozvím nikdy. A to mě hrozně ubíjí, protože mě budoucnost neskutečně děsí, ale zároveň potřebuji vědět, co se stane. Abych se dostala k jádru všech problémů – stejně jako Freud si myslím, že za téměř všemi problémy jsou vztahy a láska. Přijde mi, že mám asi nějaký blok. Je mi sice teprve 16 let, ale všechny moje kamarádky (do jedné) už byly alespoň jednou zamilované. Já asi nikdy. Mohla jsem mít už několik kluků, protože kluci o mě zájem většinou docela mají – ale já se z nějakého nepochopitelného důvodu hrozně bojím. Vlastně ani nevím čeho – toho, že mě má někdo rád? Nebo prostě nějakého bližšího kontaktu? Zkrátka vždycky ucouvnu, chovám se jako "ledová královna" a jen málokdy se mi nějaký kluk líbí. Říkala jsem si, že jednou přijde ten pravý a všechno se změní. A že jsem vlastně ještě docela mladá takže potřebuju asi víc času. Jenže uběhly dva roky a vše je pořád stejné. Pořád se bojím. Když se mě nějaký kluk, který se mi třeba trochu líbí zeptá, jestli s ním půjdu ven, mám z toho radost. Jenže čím se ta schůzka víc a víc blíží, tím mám větší strach a menší chuť tam jít. Vždycky bych všechno nejradši zrušila, ale nakonec se tam nějak dokopu. Před nedávnem jsem se hodně bavila s jedním mým spolužákem – on stál o mě a já o něj vlastně asi taky. Každopádně se všechno úplně zhroutilo. Byla jsem z toho smutná, ale ne zas tak smutná. Což vede k dalšímu mému problému – přijde mi, že jsem poslední dobou úplně bez emocí. Jsem neskutečně prázdná. Nepamatuji si, že bych v uplynulém roce nějak víc brečela, jako tomu bývalo dřív, kdy jsem občas propadla záchvatu vzteku a následně pláče – když se stalo něco, co mnou opravdu otřáslo. Teď kdykoliv mi jenom steče slza po tváří, jsem za to vlastně ráda. To je vše, budu hrozně moc ráda za jakoukoliv odpověď a váš názor.. děkuju za váš čas :) Sofi

1 Odpovědi
Mgr. Radana Rovena Štěpánková Personál odpověděl před 7 roky

Milá Sofie, roste z tebe mladá kultivovaná a přemýšlivá dáma. Věřím, že budeš sama sebe tvořit. Zkus si třeba psát dialog – Rozum a srdce – to srdce si představ i obrazem a naslouchej mu… Potřebuješ s ním navázat kontakt a pocitově mu poskytnout péči… pořid si knihu: Láska duše – dobré inspirace… Taky věřím, že budeš s těmi kluky zkoušet se otvírat a při tom sama sebe pozorovat a hrát si se svým vnímáním…, že nebudeš podléhat svému strachu. Když budeš chtít, ozvi se :) (myslím, že bych tě mohla inspirovat na tvé cestě.) Přeji vše dobré.

Potřebujete více pomoci?

Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní. Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, neváhejte mne kontaktovat.


Vlastní dotaz

Vlastní dotaz můžete položit v mé online poradně. Přečtěte si přečtěte pár bodů, co tam uvádím ... ať máme podobná očekávání. Pokud chcete odpověď nebo konzultaci na míru, neváhejte mne kontaktovat.


Online semináře a lekce

Nově v nabídce naleznete online semináře - unikátní multimediální lekce, naprosto konkrétní návody a inspirace.