anonym Personál zeptal se před 2 roky

Dobrý den, chtěla bych Vás poprosit o radu ohledně našeho manželství, které trvá 4 roky a máme spolu 3-leté dítě. Manžel je o 2 roky mladší než já a byl vždy poměrně introvertní, uzavřený a chladnější typ. Po narození syna se jeho povaha podle mého názoru velice vyhrotila. Hned po porodu vůbec nejevil o syna zájem, neprojevoval žádnou radost. Když jsme dorazili z porodnice domů, vůbec se k němu neměl a dokonce mě i s ním na několik měsíců poslal k mým rodičům, protože mu vadil noční pláč a nepořádek v bytě. Nebylo to žádné rozhodnutí v afektu. Manžel v klidu konstatoval, že ho takový život ničí a potřebuje nějak vstřebat novou roli. Teď už tuším, že to byla veliká chyba. Naše odloučení trvalo téměř 4 měsíce, pak si pro nás přijel s kytkou, že se na nás těší a ať zase bydlíme spolu. Nicméně jeho chování se k lepšímu nezměnilo. Synovi se vyhýbal obloukem a začal se nepěkně chovat i ke mně. Kde co mi vyčítal. Manžel je velmi inteligentní člověk a dost tvrdým způsobem mi dával najevo, že jeho míry inteligence zdaleka nedosahuju. V té době se mnou přestal komunikovat na partnerské úrovni. Přestal si se mnou povídat o tom, co bylo v práci, přestal se mě ptát, jak se mám (vždyť jsem pořád doma, tak co by asi bylo nového?). A přestal se mnou intimně žít. Od porodu se konal vlastně jen jeden pokus o milování a to bylo těsně po našem návratu od rodičů. Od té doby kolem mě chodí, jako bych byla nějaká spolubydlící nebo služebná. Řešíme maximálně témata každodenního provozu a to je vše. Přitom slýchám, jak si velice rozverně telefonuje s kolegy, sourozenci, rodinou, přáteli. Jen se mnou ne. Cítím se velmi potupně, odstrčeně. Další věc je, že před ostatními se ke mě chová velice pěkně. On je takový mírný a klidný člověk, nikdy na nikoho nezakřičel, působí tak, že by neublížil mouše (a taky v podstatě neublíží). Já bych si raději vyříkala spoustu věcí klidně i s hádkou, ale hlavně aby se trochu pročistil vzduch. Jenže s ním se hádat nelze, zarytě mlčí nebo vysloví pár velmi tvrdých slov, na které nemůžu nic říct. Další rána do vztahu přišla teď, když jsem měla nastoupit do práce, ale bylo mi oznámeno, že se spousta věcí změnila a musela bych dojíždět na vzdálené pracoviště, což si nemůžu dovolit vzhledem k vodění syna do školky. Čili od ledna jsem nezaměstnaná. Práci si intenzivně sháním, ale potřebovala bych trošku podporu. Musela jsem zrušit několik pohovorů kvůli tomu, že byl syn nemocný. Manžel mi v tomto nepomůže. Vždy řekne, že si mám raději shánět invalidní důchod (na co, to nevím, ale hádám, že tím myslí mou nevalnou inteligenci), že mě stejně nikde nezaměstnají. Zároveň mi se sháněním nijak nepomáhá a tak se jeho výrok jedině potvrzuje. Občas začínám věřit tomu, že jsem opravdu tak hloupá a neuplatnitelná. Jsem zoufalá, bez sebevědomí na jakékoliv úrovni – nevěřím si ve vzhledu, vztazích, komunikaci ani ve své profesi. Začala jsem si dělat rekvalifikační kurz, ale kvůli synově dlouhodobé nemoci jsem ho musela předčasně ukončit. Nějak v poslední době pozoruji, že jsem přestala manžela mít ráda. Strašně těžce se mi to píše, protože se mi to ještě u nikoho nepřihodilo. Není to podle mě zlý člověk, ale přestala jsem k němu mít jakýkoliv vztah – necítím nenávist ani lásku. Netěším se na něj. Také mě mrzí jeho vztah k synovi. Syn ho dlouhou dobu odmítal a teď konečně pozoruji, že mu začíná důvěřovat a je pro něj takovým tím tatínkovským zdrojem vědomostí a dovedností – pozoruje ho, jak se zabývá svým technckým koníčkem, montuje a šroubuje, chce to dělat jako táta. Jenomže manžel se k němu pořád moc nemá, často ho okřikuje, nechce si s ním hrát a když ano, tak jen na okamžik a posílá ho pryč. Syn je pak zklamaný. Poraďte mi prosím, co dělat. Byla jsem už u psychologa a ten mě v podstatě směřoval k rozvodu. Manžel radu psychologa naprosto odmítá, podle něj je všechno v pořádku (i když on je ten trpitel, kterému jsem já a syn zabránili v hvězdné kariéře a v možnostech seberozvoje). Nechci to ale ještě vzdát, chtěla bych se pokusit o záchranu naší rodiny. Máte prosím nějaké doporučení? Děkuji moc za ochotu

1 Odpovědi
Radana Rovena Štěpánková Personál odpověděl před 2 roky

Milá Mikuláško ;), sloh a pravopis máte na jedničku včt. skladby vět. Vaše Mikuláška svědčí o tvořivosti a hravosti :) . Doporučuji jít k rodičům a tam začít další životní etapu bez manžela. Je však třeba, aby to bylo vaše rozhodnutí. Položte si otázku, zda si myslíte, že vám muž přináší do života lásku a štěstí a harmonii a spolupráci a úctu… Přeji vše dobré.

Potřebujete více pomoci?

Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní. Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, neváhejte mne kontaktovat.

Vlastní dotaz

Vlastní dotaz můžete položit v mé online poradně. Přečtěte si přečtěte pár bodů, co tam uvádím ... ať máme podobná očekávání. Pokud chcete odpověď nebo konzultaci na míru, neváhejte mne kontaktovat.