Starší dotaz #551

Dobrý den, potřebovala bych poradit. Nedávno jsem se rozešla s přítelem, až do této chvíle jsem netušila, co to pro mě bude znamenat, vždy jsem se přesvědčovala, že mám vše pod kontrolou a při nejhorším se jednoduše rozejdeme…Všechno bylo opravdu krásné, často jsme si psali a pokud možno se i vídali, do této doby jsem s nikým nechodila, a tak to pro mě byla úplně nová zkušenost. Ale pak se něco stalo. Nevím co. Dozvěděla jsem se že má určité problémy, se kterými se mi nechtěl svěřit. A od té doby se něco změnilo, přestal psát, skoro i odpovídat a já jsem si uvědomila, jak moc mi chybí a s hrůzou jsem zjistila, že jsem si na něho nevědomky zvykla myslet téměř při všech činnostech. Možná to není zrovna pochopitelné vysvětlení, tak uvedu nějaké příklady. Třeba sedím v kině, sleduju zajímavý film a zároveň mi v hlavě běží otázka, jak by se mu ten film líbil. Stane se něco vtipného a já už se vidím, jak mu to vyprávím. Uvidím cizího psa a okamžitě si vzpomenu na jeho psa a dalších příkladů bych mohla vyjmenovat tisíce…Asi jsem do toho spadla, jak se říká. Když ho náhodou potkám, je to jako by mi dal někdo herdu palicí do hlavy a nejsem schopná ničeho, než se na něho koukat. On se ale bez nějakého podrobnějšího vysvětlení přestal ozývat a když ho potkám, tak rozhodně nevrhá zamilované pohledy, spíš naopak. Příjde mi, že jsem mu úplně lhostejná a to mě ničí…Koukám, že jsem tady napsala skoro scénář k telenovele, ale asi i v telenovelách, ač je nesnáším, je možná zrníčko pravdy:D.Ale opravdu jen malinkaté zrníčko:D. Moc děkuju za případnou odpověď.