Starší dotaz #5579

Dobrý den, už delší dobu trpím následujícími stavy, ale v posledních týdnech si toho všímám čím dál tím víc, proto píšu. Hodně často se ráno budím s tím, že jsem hodně unavená, malátná a nemůžu se dospat, ať spím krátkou nebo dlouhou dobu. Od rána se mi vůbec do ničeho nechce, ke všemu mám nechuť až odpor, i k věcem které dělám a vždy jsem dělala moc ráda. Jsem pomalá, nerozhodná, neproduktivní, vůbec nevím co chci dělat a z ničeho nemám radost. Jen tak z ničeho nic začnu brečet, z toho jak jsem zoufalá, protože nevím co chci a co se se mnou děje a nic mě nerozveselí. Když se k nějaké práci donutím, nemám z ní vůbec dobrý pocit, zdá se mi že všechno dělám špatně a nic se mi nedaří, nic se mi nechce povést. Většinou se ale v takových dnech ani nejsem chopná k práci donutit, je mi v tu chvíli jedno, že je něco moje "povinnost" a prostě to neudělám, protože se k tomu nejsem schopná donutit. Tím si pak zakládám na spoustu problémů… Někdy skoro celý den nejím, nemám na nic chuť. Naopak jindy se probudím s tím, že od rána cítím, že všechno půjde skvěle, mám spoustu energie a stihnu neobvyklé množství práce. Mám spoustu nápadů, jsem na takové "kreativní vlně" a nevím co dělat dřív. V takový den se mi kolikrát nechce jít spát vůbec a nejradši bych pořád něco dělala, nonstop a nemůžu se zastavit. V těchhle stavech mám pocit, že všechno bude vždycky dobře. Každá maličkost mi dělá radost. Někdy se stane, že se mi tyhle dvě extrémní nálady vystřídají i během dne, někdy daný stav trvá několik dní v kuse. Málokterý den mám "normální" a neutrální, většinou je to takhle extrémnější… V poslední době se ty moje normální dny právě hodně ztrácejí… Prosím tedy o pomoc, jestli víte co se mi děje… Bojím se, že by mi "naordinovali" antidepresiva nebo něco takového, což nechci. Nechce se mi do léků, které mě jen utlumí. Věřím že všechny psychické i fyzické nemoci lze vyléčit, ale přestávám tyhle stavy zvládat, připadají mi horší a horší… Aneta N.