Starší dotaz #5598

Dobrý den, jen to zkusím, třeba mi trochu poradíte co mám dělat. 5 let mám přítelkyni, kterou miluji, ano musíte si říkat miluji, když pak jsem schopný dokázat hnusné věci ke kterým se dostanu. Vše je vždy krásný, já jí "žeru" 24h, udělal bych cokoliv, ale pokud někde jsme, napiju se alkoholu, tak mi stačí malá záminka, abych vybouchl. Jelikož moje přítelkyně nechce, abych vybouchl vždy na mě mluví, ale to je pro mě ještě horší, říkám vždy ať mi dá 10min klid, že budu v poho. Nedá mi ho a tak to dopadá, že jsem velmi agresivní a nebojím se jí chytit atd. Prostě hnusné chování, které si pak celý dny vyčítám, jen uzavřený do sebe a jsem z toho absolutně mimo a myslím jen na špatné věci. Ona si to nezaslouží, zaslouží si mnohem lepší chování, které dokážu, ale pak prostě jsem takto zkratovitý. Po poslední akci myslím, že u ní končím. Další šanci nedostanu. Vím, že dělá dobře, chci pro ní jen to nejlepší, ale já se chci změnit, dokázat to. Vždy x dní to dokáži a ona je ze mě mimo, v tom dobrém, ale pak se zase předvedu v tom nejhorším. Chci, aby to trvalo pořád a ne být výbušný, agresivní. Vyprávět to jinde, tak mi nikdo neuvěří, všichni v okolí mě berou jako hodného, laskavého, ale přitom jsem uzavřený do sebe… Plánoval jsem si jí vzít za ženu. nebydlíme spolu, což jsem myslel, že by pomohlo se vídat více, ale chci jí zpět a aby viděla a věděla, že jsem jiný. Jaké sezení či léčba na to funguje? Nejsem moc upovídaný, uzavřený do sebe, stydím se v x věcech, proto nejspíše ten problém. Chci se změnit, i když je pozdě. Ona mě chce za kamaráda, ale to já nedokážu, vím, že mě miluje, ale ty moje stavy, které předvádím jsou horší a tím jí ztrácím. Můžete mi poradit? Děkuji.