Starší dotaz #5727

Dobrý den, existuje něco jako znásilnění ve spánku? Tíží mě takový problém. Stalo se to zhruba před půl rokem. V noci jsem měla ošklivé sny, ráno jsem se probudila vystrašená a unavená. Uvědomila jsem si také, že mě bolí "tam". Tak nějak odřeně, přesně tak jak to občas bolí po více divokých hrátkách s obdařeným partnerem. My jsme spolu ale za poslední tři dny nespali. Teda, jen v tom snu, co se mi k ránu zdál. Ano, měla jsem sen, jak jsme se s přítelem milovali. Nebo to nebyl sen? Vzhledem ke starostem kolem ročního synka jsem na sen i odřené "dole" zapomněla. Za dva měsíce se to stalo zase. Byla noc, v pokoji tma, už ve spánku,kdy můj mozek už částečně vnímal,jsem cítila jeho doteky. Chtěla jsem se otočit, aby věděl, že už jsem vzhůru, ale neudělala jsem to. Vzpomněla jsem si na svůj "sen". Soustředěně jsem pravidelně oddechovala a dělala, že spím. Vnikl do mě prsty, chvilku si pohrával a najednou do mě zasunul. Ležela jsem k němu zády, na boku. Velmi opatrně přirážel, dával si moc záležet, aby mě nevzbudil. Dosáhl toho, čeho chtěl,pohladil mě, dal mi pusu do vlasů a během chvilky usnul. To ráno jsem probrečela s myšlenkou, že mě můj vlastní partner, otec našeho syna, znásilnil. Vědomě se mnou spal, když já jsem "spala". Připadala jsem si špinavá a podvedená. Zradil mě. Ponížil a využil. Ani nevím jak, i tahle událost za pár dnů opustila mou mysl. Syn byl často nemocný, běhala jsem kolem něj celé dny a večer ulehala k seti vyčerpaná. Měla jsem a dodnes mám velmi tvrdý spánek. Kolikrát mi přítel vypráví, jak ho v noci vzbudil ohňostroj nebo pokřikující opilá mládež a já prý spala jako dřevo. Jen tak něco, kromě syna – asi mateřský instinkt, mě nevzbudí. Od té doby, co jsem u "toho" nespala, se to stalo ještě třikrát. Naposledy včera v noci. Přítel neví, že u toho nespím. Co mě tedy vlastně trápí? Pocity, které z těchto aktů mám. Přítele miluji a snažím se chápat jeho potřeby, sama sobě vysvětluji, že to může být nějaká jeho touha, kterou se mi stydí říct. Mám to stále na paměti, ale nemůžu se těm pocitům bránit. Vždycky po "tom" skoro hystericky brečím, jsem zoufalá, nešťastná, připadám si špinavá, musím se hned osprchovat a je mi smutno. Mám pocit, že mě tím zradil, podvedl, zneužil. Zneužil mé tělo, aniž by věděl, jestli s tím, co dělá, souhlasím. Ztratila jsem k němu důvěru, "bojím" se, kdy to zas udělá. Mám chuť ho opustit, ale bojím se, že by se mi vysmál, že si jen vymýšlím. Žádný důkaz o tom nemám. Jsem bezradná.