Starší dotaz #582

Před týdnem jsem byla cestou do práce přepadena úchylem. nechtěl mě asi přímo znásilnit, ale hlavně se dostat pod kalhoty. Byla jsem u toho pokousána, trochu i škrcena, ale rozhodně jsem se jen tak nevzdávala, bila jsem ho pěstmi do obličeje a když mě škrtil, uvolnily se mi nohy, tak sem ho i kopala do obličeje. Dokonce jsem mu asi i zlomila 2 prsty, ale on vůbec na nic nereagoval, asi byl i nadrogovaný. Do obličeje jsem mu neviděla, měl kuklu, ale ran dostal dost, krev, co byla na mém oblečení nebyla moje. Naštěstí mě zachránil kolemjedoucí cyklista a úchyl utekl. V práci jsme hned volali policii. A co se týká mě, myslím si, že jsem dost silná osobnost, taková pohodářka a nemám problém se o tomto tématu bavit s přáteli, prostě s kýmkoliv. Ale ten pocit strachu a na druhou stranu i strašnýho vzteku a agrese, že se takový věci vůbec dějí a že to těm úchylům prochází, to ve mě je a dost. Myslíte, že mám vyhledávat odbornou pomoc psychologa? Přejde to potom rychleji? Já vím, je to věc, na kterou se prostě nedá zapomenout, ale mám teď strach jít třeba ve tmě s košem a to jsem byla vždycky strašně nebojácná. Nikdy jsem se ničeho nebála (mimo zubaře) a to mám za to. Myslím si, že to nesu dost statečně, navíc to beru tak, že jsem vlastně zvítězila a den poté musel on vypadat mnohem hůř než já.Mám prostě ale strach, abych se z toho jednou nesesypala.Tak co myslíte, vyhledat odbornou pomoc a nebo stačí zanadávat si s kamarády v hospodě u vínka a být příště víc opatrnější a nosit s sebou pomůcky na obranu? Předem moc děkuji za Vaši radu!