Starší dotaz #5877

anonym Personál zeptal se před 6 roky

Dobrý den. Potřebovala bych poradit, jak si získat respekt u rodiny. Je mi 30, a mám o 5 let staršího bráchu. A i když jsem plně dospělá, mám pocit, že ostatní mě tak neberou. Začalo to už kdysi hodně dávno. Byla jsem hodně malá, mohly mi být asi 4 roky. Byli jsme celá rodina v lese na houbách, a já uviděla krásný hříbek. Stála jsem u něj, a asi jsem sama sbírat houby nesměla, protože jsem říkala, ať se naši na něj jdou podívat. Ale nijak na to nereagovali, a pomalu odcházeli pryč. Já zůstala stát u hříbku a myslím že jsem začala brečet, protože mamka řekla bráchovi: "Běž se tam podívat, bůhví co tam má."Jak se pak všichni divili, když to byl opravdu velký hřib. Dodnes mě tahle situace dokáže rozbrečet. A takhle to běží celý život, když něco řeknu já, nebere se to vážně, ale když to řekne i někdo cizí, to je potom pravda. Např. naši chtěli nedávno zjistit podmínky pro získání starobního důchodu. Já to našla na internetu,a nechtěli tomu věřit, až když jim to našel brácha tak řekli: "no jo, měla jsi pravdu". A takových situací je mnoho. Nebo když něco chci, tak kvůli mně se to neudělá, jedině že by s tím souhlasil i někdo jiný. Příklad: chtěla bych jet na nákup v pátek odpoledne. A mamka že ne, že se pojede až v sobotu. Ale když táta řekne, že by docela taky jel už v pátek, tak se jede. Nebo jsme byli na návštěvě u mých rodičů, a řekla jsem, že bysme si mohli objednat pizzu. A naši že ne, a že až příště, a spoustu okecávání kolem toho. Ale pak přišel brácha se svojí ženou, a už ve dveřích hlásil jestli neobjednáme pizzu. A naši začali že teda jo, a pizza byla. Nejčerstvější je teď řešení štědrého večera u našich. S bráchou se moc nemusíme, takže původní verze byla ta, že přijdem my, a pak oni. Nebo naopak. Jenže švagrová to loni naschvál natahovala dlouho do noci, takže jsme s manželem šli k našim až kolem 22.hod. Tak jsem říkala mamce, ať teda domluví, že letos přijdeme jako první my. No a ona začala že se ještě domluvíme, a že záleží jak to vidí brácha. Nakonec jsem ustoupila, a řekla že letos budeme teda všichni pohromadě. Jen jsem trvala na tom, abychom všichni seděli u jednoho stolu, a ne u dvou jako před deseti lety. Protože to se mi moc sváteční nezdá. Mamka souhlasila, zkoušeli jsme i prostřít stůl, jestli bychom se všichni vešli, a zjistili jsme, že ano. Mamka to řekla bráchovi, a on začal že to je blbost, že budou mít málo místa, a že budou dva stoly (jeden jídelní a jeden malý stolek z obýváku). No a mamka mi řekla, jak to vidí brácha, a že se ještě domluvíme, ale už z toho kličkování vidím, že dá zase na bráchu. Nebo jsme zvyklý dělat na štědrý večer stejný rituál jako v dětství, že všichni jdou na balkon, a mamka dá zatím dárky pod stromek. Před deseti lety brácha se ženou odmítli tohle divadýlko dělat, že už nejsme děti. Já jsem protestovala, že tak to nemá to kouzlo, ale naši mě odbyli tím, ať to neřeším. Hlavně že další den říkali že jim to taky vadilo, ale že prý co měli dělat. A když jsem s mamkou řešila jak to bude letos, že chci mít ten náš rituál, ona mi řekla že to bráchovi sice může říct, ale že s ním nic neudělá. Takže mi je jasný že zas to bude tak, jak to bude brácha chtít. A takhle bych mohla pokračovat do nekonečna. Proč to tak je? Proč někdy neudělají něco tak, jak si přeju já? Proč jen jak to chtějí naši a brácha? Že mě nerespektovali ve škole bych překousla, ale ve vlastní rodině mě to hrozně mrzí. A nejhorší je, že to odskáče můj manžel. Když nemám respekt u ostatních, snažím se si ho vybojovat aspoň v manželství. Manžel má teda taky své chyby, ale v tomhle ho lituju. Protože když už se stane, že chce něco jinak než já, jsem naštvaná a beru to tak, že mě nemá rád. I když vím, že i on má právo říct, co by chtěl on.

1 Odpovědi
Mgr. Radana Rovena Štěpánková Personál odpověděl před 6 roky

Milá Reni, to se tak někdy stane – odpověd může být v zapletení rodinného systému, v minulosti kam nedohlédneme. Nezbývá nic jiného, než pracovat na vlastní sebeucte a nevyžadovat/neočekávat ji od rodiny. Sama si dejte úctu a pohybujteže se mezi lidmi, kde se vám ji přirozeně dostává. Optimální by bylo se s tím smířit a maximálně pozorovat, co že se to v okolí děje … když budete v nadhledu bude vás to spíše bavit. Přestante o uznání usilovat, nehledejte, jak je to s důchodem… Dospělost je od toho, abychom uspokojovali své potřeby sami, včt. sebeúcty. Přeji vše dobré.

Potřebujete více pomoci?

Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní. Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, neváhejte mne kontaktovat.


Vlastní dotaz

Vlastní dotaz můžete položit v mé online poradně. Přečtěte si přečtěte pár bodů, co tam uvádím ... ať máme podobná očekávání. Pokud chcete odpověď nebo konzultaci na míru, neváhejte mne kontaktovat.


Online semináře a lekce

Nově v nabídce naleznete online semináře - unikátní multimediální lekce, naprosto konkrétní návody a inspirace.