Starší dotaz #5919

Dobrý den, potřebuji poradit. Je mi 21 let a studují vysokou školu a porad bydlím s rodiči. Mám 2 bratry, jeden mladší a jeden starší. Se starším jsme měli menší spory, ale nějak jsme dospěli a máme se rádi. Problém je ten mladší, kterého nemuzu vystat. Jde o to, že mu podle mého rodiče nadržují. Ano, chápu, je to jejich nejmladší dítě (13 let -puberta). Ještě si prodělal nelehkou nemoc, kvůli ktere ohluchl. To je ten důvod proč je něco víc jak já. I můj starší bratr měl zdravotní komplikace. Jsem vlastně jedine dite, které se narodilo a je zdravé. To mě přivádí k tomu, ze by si toho měli rodiče vážit. Jenže mám takový pocit, ze jsem na třetí koleji. Mladší, starší bratr a pak já. Tahle postupnost platí u mámy, u otce kvůli sporu se starším bratrem to tak asi nebude. Ale i tak nejsem ta jediná dcera, kterou by si hyckal. Otcové predce mají rádi své dcery. A matky syny. Myslím si ze je tam větší náklonnost. Jednou za čas, tak 5x do roka se cítím vážně špatně. Kdy se stane něco většího a já si vsimnu, ze nejsem za nic pochvalena( a to úspěšně studují vysokou školu) a bratr je vychvalen do nebes za složení stolu a židlí z IKEY. Tohle je asi neresitelnej problém, protože je v tom ta nemoc a já nikdy nedosahnu stejne laťky jak on. Můj otec je uplne stejný jak můj mladší bratr. A jak otec řekne, tak to tak proste musí byt. Jde o to ze si na mě jako na starší, bratr dovoluje a mu to prochází a já když zakrocim, kvůli tomu ze na mě řve ,,pocem,, jak na psa a ukazuje u toho jakoze k noze, jsem ta špatná a vždycky to schytám. Bratr je strašné povahy a děla scény. Onehdá nám vyčetl na dovolené ze my si ji užíváme, protože jsme si koupili dárky, a on ne( protože si na nic neukazal). Proste sobec. A rozbreci se kvůli tomu a nadá nám, samozřejmě svět se otočí o 360 stupnu a Jdem hledat dárek ať stojí co stojí a koupíme ho. Mě by se nadalo proč dělám scény a ještě by se pohrozilo fackou. Chápu, je to malý dite, já jsem starší a měla bych to do nějaké míry akceptovat. Ale já se přes to proste neprenesu, pije mi krev každá jeho narážka. Nesnáším svého bratra. Omlouvám se za pravopis, diakritiku atd..