Starší dotaz #5953

Dobrý den, je mi 18 let a prosila bych o radu. Už asi cca půl roku mě trápí moje chování. Přes den je to tak normální, ale večer to už je horší.Skoro každý den bezdůvodně(někdy ne) pláču a jsem smutná. Někdy jsem schopná probrečet i 4 hodiny. Ráno se cítím unavená, ale hned se dokážu dat do normálu. Taky um nevyhledávam společnost, jsem radši sama, nic mě už nebavý, ani smysl mého života už nemám. Když jsem sama, jsem až přehnaně citlivá. Přítele nemám a mám pocit, že ani nechci. Prostě nemám chuť do života. Snažila jsem se to říct mamce, ale nikdy mě nenapadlo, jak ji říct, že vlastně pláču jen tak a je mi příjemnější samota. Už mě vyhání ven, na různé párty nebo ven s kámošema, ale já z toho nemám nic, v tomhle tom směru cítím jen nezájem z mají strany. Taky už párkrát jsem se pořezala, vadí mi to, ale když jsem sama, tak mi to ani nemyslí(nejradši vyhledávání samotu). I ve škole jsem se zhoršila, ale jak říkám nemám zájem si to zlepšít, prostě nic. Nevím co mám dělat. Snažím se být na to sama, je mi 18 měla bych se osamostatnit, ale nějak to nezvládám. Prosím, chtěla bych radu. Děkuji.