Starší dotaz #5955

anonym Personál zeptal se před 6 roky

Dobrý den, je mi 25 let. Před pár měsíci jsem dokončil vysokou školu a hned po škole jsem nastoupil do zaměstnání, kde pracuji již půl roku. Tato práce mi zabírá celkem dost času ze dne, stane se, že musím pracovat i o víkendu. Nicméně mě tato práce celkem baví. Stále bydlím s rodiči. Vycházíme spolu dobře, žádné problémy nejsou. Můj den většinou probíhá tak, že ráno nastoupím do práce, po práci přijdu domů, dám si svačinu a chvíli posedím a pak jdu do posilovny, přijdu zpět, dám si večeři, strávím nějaký čas s rodiči u televize a jdu spát. Plat mám celkem slušný, když přijmu fakt, že jsem teprve absolvent. Ikdyž to všechno zní nějak fajn, občas mě přepadne takový špatný pocit, který mě někdy vede k depresím. Ten pocit je jakoby mi něco chybělo. Jako bych o něco v životě přicházel. Nevím přesně co. Je možná pravda, že společenský zrovna nejsem, tak to může být i tím. Ikdyž život mě naučil, že přátelé nejsou extra důležití. Mám takové myšlenky, které mi říkají, že bych si měl najít nějakou přitelkyni nebo se popřípadě osamostatnit – přestěhovat se od rodiču pryč. Odtud si myslím, že může pocházet takový pocit prázdnoty. Jenomže odtud plynou další věci, nad kterými se zamýšlím. Nevím v podstatě, jak a kde se seznámit to je můj problém, nikdy jsem nechodil na nějaké společenské akce a nevím co a jak to chodí. Zkoušel jsem seznamky, ale příjde mi, že je to takové neosobní, prostě si lidé vybírají potencionální partnery jen podle toho, jak kdo vypadá a prostě mě to nikdy nedonutí na to rande dojít, nevím proč. Když jsem se na škole a seznamil s dívkou, bylo to o vzájemných sympatiích a o tom, jak jsme si povídali. To mi přislo ideální. Další věci, která zní možná hloupě, ale vadilo by mi, když by rodiče veděli, že chodím s nějakou dívkou. Nevím proč, asi šílenství už nebo nevím … Dále, když rodiče odjedou třeba společně na dovolenou, cítím se dobře po tu dobu co jsou pryč, že jsem zodpovědný a nezávislý – mohu si dělat co chci, kdy chci. Nicméně si nedovedu představit jim říct, že bych se chtěl stěhovat – špatně by to nesli a já bych to asi špatně nesl nebo nevím – jsem jejich jediný potomek. Omlouvám se za špatně konstruovaný dotaz nejsem zrovna mistr ve slohu :( . Nevím, kde nebo kdo by mi s tímto mohl poradit, proto jsem to zkusil tady. Poprosil bych vás o radu co mám dělat, popřípadě, jestli mi někdo jiný poradí nebo pomůže… Předem vám moc děkuji.

1 Odpovědi
Mgr. Radana Rovena Štěpánková Personál odpověděl před 6 roky

Milý Mirku, vaše myšlenky i pocity jsou pochopitelné. Doporučuji k vývoji tyto oblasti: 1. uvědomit si: "Jsem muž a můžu." 2.v rámci Einstainovi definice bláznovství konat změnu neb "Bláznovství je dělat stále stejné věci a čekat jiný výsledek." 3. Nejen v říši živočišné je cílem: Samostatný potomek na všech úrovních Držím palce

Potřebujete více pomoci?

Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní. Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, neváhejte mne kontaktovat.


Vlastní dotaz

Vlastní dotaz můžete položit v mé online poradně. Přečtěte si přečtěte pár bodů, co tam uvádím ... ať máme podobná očekávání. Pokud chcete odpověď nebo konzultaci na míru, neváhejte mne kontaktovat.


Online semináře a lekce

Nově v nabídce naleznete online semináře - unikátní multimediální lekce, naprosto konkrétní návody a inspirace.