Dobrý den, rád bych vás požádal o radu ohledně mého duševního stavu, pocitech a mých problémech kvůli tomu jak v životě osobním tak i pracovním. Je mi 31 let. Jsem ženatý, mám dvě děti a jedenáctým rokem pracuji u Policie ČR. Delší dobu (několik let) pociťuji téměř neustálý pocit stresu a úzkosti. Nebo řekněme obavy. Nevím, jak to nejlépe vyjádřit. Například mám pocit, jako bych byl stále ve stresu na takové úrovni, jako mají ostatní lidé až když se opravdu něco stane. Já to cítím skoro pořád a pak když je skutečně nějaká stresující situace, tak ji nesu mnohem hůře. A nemusí to být až tak velký stres a i jsem si vědom, že to není tak hrozné. Přesto mi začne bušit srdce, mám tlak na prsou a někdy i slabost. Dalším a asi i nejpříjemnějším pocitem jsou mé neustále obavy z toho, co by se mohlo stát třeba mě nebo dětem. Nebo myslím, jak vyjdu ten či onen měsíc s penězi a tak. Vlastně ohoedně všeho. I v práci mě všechno štve. Jako bych měl snad ten syndrom vyhoření. To by a ale asi nevysvětlovalo ty pocity ve volnu. Jako třeba žena někde je a já pořád myslím, co tam dělá. Hodně jsem pil. V prosinci 2018 jsem už navštívil psychiatra a ten mi předepsal nějaké léky. V současné době bych měl brát valproat, tritico, ketilept, guajacuran. To jsem přestal vše brát asi před třemi týdny, protože i po půlročním užívání a obměně léků, všechny ty pocity mám. Přestal jsem kouřit (4mesice) a absolutně nepiju (2mesice). Vyhýbám se všemu, co by mě lákalo zase začít. Vůbec na to na štěstí nemám pomyšlení. Lékař ještě neví, že to neberu. Jen je prostě problém asi jinde. Nechal jsem si dělat i měření hladiny středového hormonů. Normální… Mé problémy se stupňují během dne. Celý den se tvářím, že je vše v pořádku a večer jsem z toho úplně vyčerpaný. Žena se ptá, co mi je a já nemám sílu ani chuť jí o tom říct. Dělal jsem i pod vlivem alkoholu špatné věci. Jako je nevěra. Všechno jsem absolutně změnil, ale ty pocity jsou stále se mnou a jsou horší a horší. Ten pocit úzkosti je často opravdu silný a hodně vyčerpávající. To pak fakt nevím, co dělat. Vše mě rozčiluje, mám pocit že mě žena nepodporuje a nechápe, protože sama pořád někam chodí a pije a když řeknu, co mi vadí, stejně to nezmění. Předhazuje mi chyby z minuka, kterých lituji, ale změnil jsem se od základu a opravdu to držím. Byli jsme i chvilinku a od sebe, ale kvůli dětem to zkoušíme znovu. Jsem i zlý na své okolí a všechno je mi jedno, když se to nahromadí. Nedokážu se pak vůbec uvolnit a večer mám plnou hlavu všelijakých myšlenek. Uvolním se jen když posiluji. To je mi někdy opravdu normálně až dobře. Jinak ne. A ráno po dobrém vyspání, když vypnu, tak to bývá taky chvilku dobré. Pak to zase začne a stupňuje se to. Už ani nevnímám, že by to spouštěla určitá situace. Prostě hned obrovské obavy, pocit úzkosti a bezradnost. A i kvůli práci se musím snažit tvářit, že je vše v pohodě. Je to ale těžší a těžší. Klidnějších dnů je méně a méně a jsem pak i velký nervák. Vše mě rozčílí. Pocit pohody mám opravdu snad jen ve fitnessu. Co bych dal za to, cítit se tak celý den. Hledal jsem i rady na internetu. Nejvíce jsem se asi ztotožnil s lidmi, kteří vyprávěli své příběhy a byla jim diagnostikována generalizovaná úzkostná porucha. Přesto bych řekl, že to ale asi nikdy nebylo úplně stejné, jak to cítím já. Myslím tedy. Někdy jsem měl i opravdu černé myšlenky. To ale s vysazením alkoholu přestalo. Jinak pocit vše vzdát a všechno "zabalit" , mám pořád často. Třeba i kvůli hlouposti, ikdxž celý den byl jakžtskž v pohodě. Nevím čím bych ještě upřesnil ten problém. Vím, že takhle těžko problém posoudíte, ale třeba přeci. Můžu kdyžtak doplnit co vám pomůže. K psychiatrovi jdu zase až na konci května. Trochu se ale obávám, že by předepsal něco, co zase nepomůže nebo mě úplně vyřadí až přiznám, že sice nepiju a nekouřím, ale že jsem to přestal brát, protože ten problém stále mám. I mé okolí si pak všímá, že jsem vážný, že se nesměji, nic mě nebaví. Vidí to i děti. To právě když už nemám sílu se přetvařovat a není mi zrovna výjimečně dobře. Chtěl bych být v pohodě. Proto zkouším psát i vám, abych znal další názor nebo radu. Určitě to není ani vůbec zdravé. Cítím jaký je to nápor na srdce , když to přijde. Potřebuji pomoc. Potřebuji ulevit. Děkuji za případnou odpověď. V.
Milý Venco, to mi je líto… vaše snaha působí upřímně… tema bych raději probrala osobně – ne vše je přenosné přes poradnu online… Psychologická práce na sobě je složitější než péče o svalovou soustavu … proto zde nemohu a nechci obsáhnout vše, co to zahrnuje… a vzhledem k hloubce a šířce vašeho problému byste si osobní setkání zasloužil. V principu bych to viděla na delší spolupráci… Při atakách doporučuji užít Lexaurin nebo Neurol. Stojíte si za objednání ? ;)
Potřebujete více pomoci?
Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní. Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, neváhejte mne kontaktovat.
Vlastní dotaz
Vlastní dotaz můžete položit v mé online poradně. Přečtěte si přečtěte pár bodů, co tam uvádím ... ať máme podobná očekávání. Pokud chcete odpověď nebo konzultaci na míru, neváhejte mne kontaktovat.
Online semináře a lekce
Nově v nabídce naleznete online semináře - unikátní multimediální lekce, naprosto konkrétní návody a inspirace.