Starší dotaz #633

Dobrý den, mám čtyřletého syna. je velmi bystrý, vnímavý, nemá nejmenší problém ve školce. Je však trochu přecitlivělý. Kvůli každé maličkosti se rozbrečí. Stále se mu snažím vystvětlovat, že vše se dá vyřešit, že stačí když za mnou nebo za tatínkem přijde, že mu poradíme či pomůžeme, a že pláč neřeší nic. Není to však nic platné. Občas mi pak ujíždějí nervy a zlobím se na něj, že pořád jen bulí a kňourá. Vím, že to chce trpělivost. Chci se však zeptat jaká je nejlepší reakce v danou chvíli, kdy se rozeřve, třeba proto, že mu mladší sestra pomalovala obrázek, nebo mu sestřenice řekla, že neumí lyžovat. Mám ho nějak konejšit, nebo si ho vůbec nevšímat? Vysvětlování, že se nic neděje, že obrázek opravíme, nebo namalujeme jiný, nějak nepomáhá. Ve školce tyto problémy nemá. Před kolektivem se asi stydí. Jinak má i problém s větším počtem lidí, obzvláště pak cizích. Drží se mě vždy jako klíště a nechce většinou ani pozdravit. Mám ho nutit, nebo to přehlížet. Domluva je opět k ničemu. Děkuji moc Kristýna