Starší dotaz #633

anonym Personál zeptal se před 14 roky

Dobrý den, mám čtyřletého syna. je velmi bystrý, vnímavý, nemá nejmenší problém ve školce. Je však trochu přecitlivělý. Kvůli každé maličkosti se rozbrečí. Stále se mu snažím vystvětlovat, že vše se dá vyřešit, že stačí když za mnou nebo za tatínkem přijde, že mu poradíme či pomůžeme, a že pláč neřeší nic. Není to však nic platné. Občas mi pak ujíždějí nervy a zlobím se na něj, že pořád jen bulí a kňourá. Vím, že to chce trpělivost. Chci se však zeptat jaká je nejlepší reakce v danou chvíli, kdy se rozeřve, třeba proto, že mu mladší sestra pomalovala obrázek, nebo mu sestřenice řekla, že neumí lyžovat. Mám ho nějak konejšit, nebo si ho vůbec nevšímat? Vysvětlování, že se nic neděje, že obrázek opravíme, nebo namalujeme jiný, nějak nepomáhá. Ve školce tyto problémy nemá. Před kolektivem se asi stydí. Jinak má i problém s větším počtem lidí, obzvláště pak cizích. Drží se mě vždy jako klíště a nechce většinou ani pozdravit. Mám ho nutit, nebo to přehlížet. Domluva je opět k ničemu. Děkuji moc Kristýna

1 Odpovědi
Mgr. Radana Rovena Štěpánková Personál odpověděl před 14 roky

MIlá Kristýno, stačí, když ten smutek přijmete v tichosti (a třeba řeknete: "Chápu, že ti je líto znišeného obrázku (že tě mrzí, že ti sestřenice řekla….), tak si poplač, kolik potřebuješ… " za nějaký čas můžete dodávat: "… a já jsem ráda, že se ti nestalo nic horšího:)) I druhou situaci doporučuji v tomto čase akceptovat… Přeji vše dobré

Potřebujete více pomoci?

Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní. Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, neváhejte mne kontaktovat.


Vlastní dotaz

Vlastní dotaz můžete položit v mé online poradně. Přečtěte si přečtěte pár bodů, co tam uvádím ... ať máme podobná očekávání. Pokud chcete odpověď nebo konzultaci na míru, neváhejte mne kontaktovat.