Starší dotaz #635

Dobrý den, rozešel jsem se s družkou po dlouholetem vztahu ,mame spolu 2 kluky a duvodem byl družčin neaktivní život ,nic se ji nechtělo podnikat ,nic nevymyslela na volné dny ,takzvaně se vezla ,drželo to z mé strany dlouho kvůli dětem.Našel jsem si přítelkyni ,která je její pravý opak ,má jednoho kluka,podnikali jsme výlety ,všech nás pět ,bavili jsme se ,kluci se vždycky těšili na setkání s novou tetou ,prostě super.Navzájem jsme si vyhovovali.Já jsem po celou tuto dobu byl pod psychickým tlakem ,jelikož družka požádala o svěření dětí do péče (jen kvůli alimentům ,bydlí v mém bytě,bydlení si nehledá,do podnájmu nechce,podle ní je drahý,společnou péči odmítá ,nekomunikuje ,čekáme na druhý soud ,první nerozhodl,to pro vysvětlenou),navíc se přidali mí rodiče ,resp.matka ,která i přesto,že s přítelkyni jsem se poznal až po rozchodu s družkou,ji označuje za rozvracečku rodiny.Přítelkyně si před 2 měsíci našla práci ,předtím byla 8 let doma se svým dítětem ,a začaly problémy.Nová práce ,stres,už se mi nemohla věnovat tolik co dřív ,a já zdegradovaný minulým vztahem(družka mě doslova ubila svou leností,moje chyba,)jsem nepochopil ,že ji mám podporovat.Místo toho jsem to celé vnímal jako nezájem o mě ,poměr zamilovanosti se měnil postupně tak ,že já ji teď miluju a ona už řekla,že je konec.Stalo se to,že jsem ke všemu začal nsmyslně žárlit,není důvod,očekával jsem od ní ,že mi bude opětovat lásku ,každý to chápal jinak,dokonce jsem byl takový kretén ,že jsem ji párkrát dost hnusně vynadal ,byl jsem vzteklý ,bouchal jsem do zdi,nedá se to omluvit ,nebyl jsem to já ,byla to beznaděj ,přítelkyni jsem tím dusil,ona začala ztrácet city ke mě až to úplně ukončila.Já jsem pak začal náš vztah probírat s mýma i jejíma známyma,otevřel jsem oči ,našel jsem chyby ,co jsem dělal,vím jak se mám teď chovat a co dělat ,věřím v ten náš vztah ,věřím,že by teď fungoval ještě líp.Přítelkyně ale o tomto nechce slyšet ,že už mi nevěří a bojí se ,že by se toto mohlo kdykoli vrátit,nechce mi dát druhou šanci ,snažím se o kontakt s ní ,ale vždycky to dopadne špatně.Občas spolu telefonujeme a když se jí toto snažím vysvětlit,mám pocit ,že by snad i chtěla,ale druhý den je to všechno jinak,říká že se do toho vztahu bojí vrátit a že to skončilo.Já ji opravdu hodně miluju ,jsem přesvědčený o tom,že by jsme teď spolu žili skvěle,ona o tom asi uvažuje ,ale mě nevěří a k poradkyni ji nedostanu,poradtě,co mám dělat ,už se k ní snažím vrátit 2 měsíce ,mám ji v hlavě 24 hodin denně,pořád přemýšlím jak to vrátit,když mi nedá šanci,nemůžu ji dokázat co říkám.Jsem možná blázen,ale myslím si že ona je ta,s kterou chci žít a starat se o kluky.Klapalo to skvěle.Prosím poraďte.