Starší dotaz #815

Dobrý den, pokusím se o popsat svoje trápení srozumitelně, i když se mně zdá tak komplikované. Žiji 4 roky s přítelem, dohromady se známe 10 let. Před půlrokem se zamiloval do jiné ženy, tušila jsem to a otevřeně se ho ptala – zatloukal, nakonec se přiznal. Rozešel se se mnou s tím, že ona byla jenom důsledek toho, že se mnou není šťastný. Nechtěla jsem rozchod, on to věděl. Odešla jsem od něj a hodně mě to bolelo. Po 14 dnech za mnou přijel s tím, že udělal chybu, jestli mu mužu odpustit, že mě miluje a že chce, abychom byli spolu. Vzala jsem ho zpatky s tim, ze jsem mu rekla, ze musim obnovit duveru k nemu, coz se nestane pres noc. Snazil se mesic, do toho musel nejakou dobu resit i to, co udelal "te druhe", takze "tady porad byla" a mne se stale vracelo, jak me podvadel a lhal mi. Obecne se snazim porad o vecech mluvit, takze jsem mu o svych pocitech rikala – zapomenout na to, co se stalo, mi neslo tak rychle, jak by si pral. Postupne se zacal odcizovat, prestal se mnou spat, rekl mi, ze se na me netesi, ale ze se netesi na nic, ze ho krome jednoho jeho zajmu nic nebavi, ani prace, ze ma problem sam se sebou. Opakovane jsem se ho ptala, co ode me ceka, ze udelam, kdyz me ignoruje, snazila jsem se s nim bavit o tom, jak se citi celkove, radila mu, at si jde s nekym popovodat – s odbornikem. A nic. Ted je zretelne, ze se o nicem bavit nechce, rika, ze to chce nechat byt, ovsem musi i videt, ze ja se trapim. Chybi mi fyzicky, je pro me tezke vedne neho zit, kdyz mam pocit, jako bych tu nebyla. Nevim, jestli mi touhle neverbalni formou dava najevo, abych odesla, coz ja nechci. Nevim, jak tuhle situaci zmenit, protoze pro me se tim, ze se neni schopny vyjadrit konkretne – chci te nebo nechci te – dostava nas vztah do hlubsiho odcizeni. I kdyz jsme meli konflikty i driv, nikdy se ode mne fyzicky nedistancoval (ani kdyz byl tenhdy s ni). Ja se trapim, on rika, at to necham byt. Nevim, jestli je to docasne, ale necitim, ze by mel chut neco menit, nechava me v nejistote.