Starší dotaz #878

Dobrý den, potřebovala bych poradit. Někde jsem četla, že nás velice ovlivňuje, jaké máme se svými rodiči. Je mi 18 a pořád u nich bydlím. Problém je v tom, že si s tátou vůbec nerozumím a abych řekla pravdu, myslím, že to dost věcí v mém životě ovlivňuje. Nedokážu se s ním o něčem jen tak bavit, nedokážeme se spolu jen tak zasmát, neumím si představit, že bych s ním jela někam na výlet. S mamkou mi je úplně super a nemám žádný problém. Jen mě trápí ten táta. Zkoušela jsem to změnit, zkoušela jsem na něco zavádět hovor, něčemu se s ním zasmát, ale nejde to. On se nesnaží. Asi to není tím, že by mě neměl rád, dost věcí pro mě dělá, např. můžu se spolehnout, že pro mě kamkoliv přijede, ale někdy mi příjde jako by to dělal jen z povinnosti. Dalším problémem jsou naše názory, dřív jsem k němu vzhlížela, ale později jsem si uvědomila, že on vlastně ani snad nemá rád sebe a že taková být nechci a nemůžu. Dnes jsem jen tak u utírání nádobí zkoušela na něco zavést hovor a skončilo to naprostým fiaskem. Jen jsem se tak zamyslela a zeptala se, které vlastnosti se mu na mně líbí. Jeho odpověď mě totálně uzemnila a rozhodila. Nejdřív řekl, že neví. A pak mně začal vypočítávat všechny špatný vlastnosti, který na mě vidí. Řekl to v klidu a smrtelně vážně. Když dodal, že dřív jsem byla hodná, tak jsem musela odejít abych se uklidnila. Prostě jsem se rozbrečela, bylo mi strašně. Tak takovou mě vidí? Vždyť to není pravda! Hrozně mě tahle situace trápí a vysiluje, taky jsem si všimla, že mě to hodně ovlivňuje. Nevím co mám dělat, myslíte, že byste mi nějak dokázala poradit? Děkuju.