Starší dotaz #926

Dobrý den, chtěla bych Vás poprosit o radu. Mám dvanáctiletého syna, který letos poprvé odjel na tábor. Sám si tento vybral, dříve byl pouze ve škole v přírodě a dvakrát na sportovním soustředění. Na táboře je nyní třetí den, už druhý den mi telefonuje (i když mobil nemá), hystericky mě prosí, abych ho vzala domů, že se tam nudí, nemá tam co dělat, nelíbí se mu tam, spí ve stanu, s čímž nepočítal, a to s patnáctiletým klukem, prozatím tam nemá žádného lepšího kamaráda….prostě, z jeho pohledu totální tragédie. Dnes jsem již mluvila i s vedoucí tábora, potvrdila, že syn několikrát za den panicky brečí, snaží se ho zaujmout, individuálně se mu věnovat, pokusí se o to i nadále…..rozhodnutí o tom, zda si ho vezmeme domů či ho tam necháme, čekají ale asi od nás. Prozatím jsem trvala na tom, že si ho domů nevezmem, ale vůbec nevím co dál…dělám dobře?! Když jsem s ním kdysi jako s malým klukem byla na krátkém pohovoru u psycholožky kvůli jeho častému nočnímu buzení, odhadla jej na osobnost, která navenek bude působit jako velký frajer, uvnitř bude ale "troska". Tak nějak syna vidím dnes i já. Doma tvrdý "puberťák", na táboře malé ustrašené děcko. Nevím, jestli jsem poskytla všechny informace, jsem z toho všeho dost špatná, ale snad mi dokážete poradit, co mám udělat, abych celou situaci ještě nezhoršila. Děkuji. Martina