Starší dotaz #996

dobrý den je to vůbec poprvé co o sobě takhle píšu tak se předem omlouvám za zmatek.Je my 26 pět let sem vdaná máme dva krásný kluky staršímu bude v lednu pět a mladšímu je 16měsíců.Bydlíme s mojí matkou v rodiném domě s velkou zahradou.Otec zemřel když my bylo devět a od té doby se na mě nějak navalují strachy deprese a různé problémy.Od 15let trpím soboryckou dermatidou taková nemoc kdy zčervená oblyčej oběví se šupiny a sebevědomí odchází.K této bolesti přidám že mám skoliosu páteře 10let bez léčení.Obě děti toho v noci moc nenaspí starší nespal do dvou a půl roku.Mladšího se tet snažím odstavit od kojení ale chybí důslednost a síla vydržet prosení maminko mnaminku a pláč.Manžela trápí nedostatek peněz a špatné pracovní ohodnocení a stav naší domácnosti.Děcký pláč a já zoufalá z toho že nezvládam vlastní děti.Lékařka i psycholožka(starší má ADHD) tvrdí že jsou to krásní zdraví a velmi chytří kluci ale tady pozitiva končí.Starší cítí každé zaváhání a hned je malér, mladší se od něj rychle učí.CHybí jim respekt a autorita, cítí, že si nejsem sama se sebou jistá proto hledám radu u vás.Krizové situace řeším křikem a to mužovy vadí ale jiné metody selhaly.Muž je často zaměstnaný i doma a tak výchova je spíš moje a jek se oběvý další dospělí přestávají být zvladatelní.Oba chtějí 100% pozornosti a to s prací na domě nejde skloubit.Děkuji za vyposlechnutí a možná i radu.Snad to naše manželství ustojí manžela miluju spojuje nás společná touha po harmonickém domově bohužel není naplněná.Za pět let manželství ze mě moc nezbylo málo vlasů bez prsou bez oblyčeje bez úsměvu smutná bilance ale jsou na to lidé hůř já vím.Je špatné chtít trochu klidu a štěstí kolem sebe?Děkuji Bobina