Agresivní chování syna

Dobrý den, prosím o radu ohledně situace, ve které se již delší dobu nacházím.
Syn- 16 let. Tak do sedmé třídy to byl bezvadnej kluk, sportovec (sport ho tedy pořád baví) chování tak nějak v pohodě, jasně, že jsme se občas pohádali, hlavně kvůli škole, je na osmiletém gymnáziu, není v žádném případě hloupý, jen trošku líný. V té osmé třídě se začal zhlížet ve starších kamarádech, aspoň to si myslím já, začal si myslet, že se může chovat jako kluci o tři roky starší, včetně cigaret atd. Začal být vulgární, nejen ve vztahu k věcem, ale i k nám rodičům. Nicméně vždycky jsme se snažili to korigovat, někdy v klidu, někdy to bylo problémovější. Ovšem devátá třída a především nyní první ročník jsou někdy utrpením. Určitě i pro něj. Ovšem jeho chování k nám, jakožto rodičům je nesnesitelné. Přezíravé až arogantní chování, hrubé urážky nás… dnes se syn málem popral s manželem. Syn na mě v hádce (šlo opět o to, že nám pořád lže, vždy se na lež dojde, očekává, že mu vše odpustíme, a opětovně mu vše projde) začal křičet, že jediná špína, kterou ve svém pokoji vidí jsem já, že co uvařím, se nedá žrát, (to je mi novinka) ,že mě nemá rád..ať táhnu do prdele a další. To už tedy na něj vletěl i manžel, který je v podstatě kliďas, strhla se trochu mela, kdy syn řval na muže, že táhnem, muž na syna, že s ním skončil, prostě šílené. Já jsem synovi klasicky pozakazovala kde co (a pak to klasicky poruším, protože to tak je pořád).
V podstatě jsem s nervama k koncích. Vůbec nevím, co mám dělat. Nesmírně mě to, co se děje ničí, vím, že v nitru je to pořád ten bezvadnej kluk, to mé děťátko, které bylo dřív zvídavé, usměvavé a v pohodě. Ale nevím, jak snášet to chování co má teď. Protože nic víc nebolí, než slova, která mi říkává, když chytne nerva. A ano, chytne ho vždycky, když přijdeme na to, že lže. A vždycky je to kvůli cigaretám, kdy nám tvrdí, že peníze co dostane, neutratí za toto…bla bla.. Nemyslím si, že by bral třeba drogy, či v nějak zvýšeném množství alkohol, to vůbec, ale je jasné, že sklon k závislostem mít bude. Chci zpátky svého syna a bojím se, že ho naopak víc a víc ztrácím.