Další šance

Dobrý den. Všechno by to bylo asi na delší povídání, ale zkusím to zkrátit. S teď bývalým přítelem jsme spolu byli před rokem a ten vztah trval asi rok a půl, s tím, že jsem vzdy měla problem s jeho chováním, stylem života apod. Nikdy neměl pořádnou práci, byli tam i problémy s drogami a také mi nedával tolik lásky, kolik bych si ve vztahu představovala. Když jsem neviděla žádnou změnu, tak jsem se s nim tenkrát rozešla. Po rozchodu to nedokázal přijmout, neustále mě prosil o další šanci a ze život beze mě pro nej postrádá smysl. Jeho lásku ke mě mu věřím a vím ze je silná, ale mohl pro to udělat tolik a dřív než bylo pozdě. Rok jsme spolu tedy nebyli a po tom roce jsem už byla ve vztahu s jiným mužem, který se choval přesně tak jak jsem vzdy chtěla ale stále jsem cítila lásku k tomu bývalému. Jednoho dne jsem to nevydržela a tomu s kterým jsem byla jsem to řekla abych k němu byla fér a aby věděl co cítím. Ze tam proste ještě něco uvnitř mě stále je. Takže jsme se rozešli a já se vrátila zase zpátky k němu, s tím ze když do toho pujdeme znova, tak očekávám změnu. Je to mnohem složitější, je těžké to psát takhle ve zkratce. Zkratka stálou práci neměl, jen takové nárazové práce, ale přitom je šikovný a vždycky jsem v něm videla potenciál, jen má špatný přístup. Takže jsem mu i dost často půjčovala peníze a podobně. Asi po třech měsících mi někdo poslal konverzace jak nějaké holce s pochybnou minulosti píše zprávy typu “Jsi zlobiva, zacinas se mi líbit”. Vysvětlil to tak, ze si z ni dělal pouze legraci, protože mu přišla jako směšný člověk nebo co. Vím ze me nepodvedl ale psát takové věci bylo podle mě zbytečné. To jsem ještě přešla, ikdyz to taky tak týden trvalo. Mluvila jsem s nim stále o tom ze mi vadí ze se v tom vztahu cítím jako samozřejmost a nedával mi dostatek lásky, měla jsem pocit ze když jsem byla u nej, tak jsme spis vedle sebe než spolu, často jsem s nim mluvila o našem vztahu, což ho za čas začalo obtěžovat ale já to myslela dobře. Dala jsem mu poté jakousi poslední šanci, ale v tu chvíli to asi nebral tak vážně. A poslední kapka se stala před 14 dni kdy v 11 hodin v noci mi řekl ze jede za kamarádem, ale byl 4 hodiny mimo sociální sítě a když jsem mu volala tak to nezvedal a hned na to napsal ze už jede domu. Kvůli těm předchozím konverzacim už jsem k němu neměla důvěru takže jsem ráno chtěla aby mi ukázal telefon, ze byl opravdu jen s kamarádem. To odmítl. Řekla jsem mu ze když mi ho neukáže tak ze proste končíme. Nic neudělal. Nemyslím si ze dělal něco špatného jen jeho ego nedovolilo aby mi ten mobil ukázal. Jasně jsem mu ten den řekla ze končím, takže to v tu chvíli asi nebral jako opravdový rozchod, vzhledem k tomu ze jsem mu vzdy odpustila a jemu to nepřišlo jako něco strašného co by bylo důvod rozchodu. Možná by nebylo, kdyby tomu nepredchazelo to vše predtim. 14 dni se to nechalo odlezet a pak si uvědomil ze jsem to myslela opravdu vážně a teď bojuje o poslední šanci. Prý by udělal cokoliv, klidně budu vědět kód k jeho telefonu, omluvil se za vše a za to ze si mě tolik nevazil ale prý jsem vzdy byla cely jeho svět a nedokáže si představit život beze mě a mluvili jsme spolu včera kdy mě na kolenou prosil o poslední šanci a ze když to zkazi zase tak mě nechá jít. Jeho lásku mu věřím, vím ze mě moc miluje ale podle mě ty věci měl řešit hned. Teď jsem tu vyjmenovala jen to špatné, ale zažili jsme spolu spoustu krásného a jako lidi si v podstatě rozumíme, jen mi nikdy neuměl dat to, co si podle mě zaslouzim jak já tak i ten vztah. Prý by změnil všechno a moc prosí abych to naposled zkusila. Ale já opravdu nevím. Už proběhlo tolik šanci, ikdyz o téhle mluvil opravdu vážně a opravdu zněl tak ze to vše pochopil… tak si myslím ze se to dalo změnit už dávno. Je to těžké. A samozřejmě je to na delší povídání. Vím ze je to dobrý člověk a miluje mě ale měl pro to dělat mnohem víc. Co si o tom myslíte? Děkuji