deprese

Poslední dobou mám docela deprese a pocit samoty a taky pocit toho, že jsem úplně na dně a jsem jen odpad země. Je to pár týdnů co moje, teď už bývalá nejlepší kamarádka, mě odkopla jako kus hadru, prostě jsem se jednoho dne vzbudila a kouknu se na snapchat a tam jsi mě blokla, kouknu se na instagramu a tam také a když jsem ji psala do sms, tak mi napsal důvod.
Abych vás uvedla do situace, myslí jsi, že jsem jí ukradla takovou dražší nabíječku🙄, prostě nabíječku, kterou má asi každý doma a proto se semnou nebaví, kdyby aspoň jen ona, ale teď o mě všem říká, že kradu a kvůli tomu se semnou nebaví i dalších pár lidí. 
Kdyz jsem jí řekla, že jsem to opravdu nebyla já a že jí beru jako sestru, tam mi odpověděla jen, že jí je to jedno. Nějak mě to netrápilo pár dní, ale pak jsem si vzpomínala na naše zážitky a prostě na to, že se známe fakt dlouho a vždy jsme při sobě stály a že ji beru, jako moji vlastní ségru. 
Nevím už co mám dělat, každý večer probrečím, protože mi hrozně hrozně moc chybí a ano uvědomuji si, že to asi není dobrá kamaradka pro mě a nechci ani slyšet to, že bych jsi s ní měla promluvit, protože ona semnou nechce mluvit, už jsem se o to snažila a i když mě už nemá ráda a nebaví se semnou, tak ji furt nejvíc miluju a dala bych za ní cokoliv na světě, jen aby se zas semnou bavila. Možná si budete myslet, že jsem šílená, že takových lidí ještě bude… protože nebude a každej je nějak výjmečnej a asi každej chce mít nějakého člověka ve svém životě, který se s vámi bude smát, dělat kraviny, budete se mu svěřovat a budete ho brát, jako rodinu. No já o toho člověka přišla a navždy pro mě bude výjimečná a budu na ní vzpomínat, jen ten pocit, když vim jak skvělej se má i beze mě. Ten mě děsí kazdej den víc a víc a už fakt jsem tak zoufalá, že píšu i sem, protože nikdo mě nemá vyslechnout, to vždycky dělala ona… ale tak řekla jsem si, že to zkusím vaší radu, jsem fakt na dně. Poraďte mi co mám dělat prosím.