Dobrý den, absolutně už nevím co s tímto problémem dělat. Když mě opustil přítel v těhotenství, byla jsem pár měsíců sama s tím, že mi začal pomáhat kamarád abych to psychicky zvládla protože do toho jsem přišla o nejdůležitějšího člena mého života. Bylo mi s ním dobře, tak jsem si řekla že by jsme mohli zkusit nějaké soužití třeba časem, protože mě už dávno miloval. Takže jsem mu pomáhala s domácností kterou nestíhal a já za to měla střechu nad hlavou. Jenomže přišel problém když se do všeho vmísila jeho máma. On je jedináček, rodiče se rozvedli pár roků po tom co se narodil, protože jeho otec měl ženy i bokem. Jeho máma se z toho asi moc nevzpamatovala, chlapy nemůže vystát, to chápu, ale upla se na něj. Já nejsem dobrou volbou protože jsem z vesnice, nemám tolik peněz kolik si představuje že bych měla mít a podobně. Dělá ze sebe vysoko postavenou ženu, na moji rodinu háže špínu, mé věci co se jí netýkají řeší s přítelem za zády. Neustále do něčeho strká nos, u nás doma mi dokonce přeskládává prádlo na věšáku že ona to věší jinak. O to by ale nešlo. Biologický otec dítěte má ode mě povoleno aby malého viděl, malý má i bratránky a beru jeho rodiče jako jeho babičku a dědu i když už spolu nejsme. Jenomže od nového přítele maminka je proti, nechce abych malému říkala pravdu, je jí zle z toho že mám dítě s jiným, několikrát jsem říkala že nic nechci, ale ona pořád něco kupuje abych měla pocit viny, stejně kupuje věci na které má malý alergii, musím mu kupovat speciální kosmetiku a pleny. Jen jsem došla z porodnice se zašitým břichem, ještě jsem se sotva hýbala, tak ona nám smrděla už doma. Malý večer plakal pro jídlo jako vždy, ale než jsem se stihla vyhrabat už ta babizna stála u jeho postýlky v naší ložnici a brala ho, vůbec ji to nepřišlo blbé. Přítel s tím moc nedělá, protože ona je jeho svatyně, ona ho vychovala bez otce za pomocí své matky, tak jí pořád ve všem ustupuje. Nevím proč beru to že to není její vnuk, že jí všechno může být fuk, ve vztahu jsme ani ne rok a tohle mě dostává do hrozných stavů. Já jsem introvert, lidem se vyhýbám co to jde, mám jen své přátelé a určité členy rodiny kterým věřím a když je mi někdo proti srsti tak ho vypouštím ze života abych měla klid, jenomže tady je to složité. Blíží se cesta k jeho matce, několikrát jsme se kvůli tomu pohádali protože já tam nechci a nechci aby takovou osobu vídal můj syn. Je na mě dost povrchní, všichni jí musí vyhovět jinak se začne rozčilovat nebo brečet, když se jí to hodí tak proti sobě poštvává lidi, mám strach že jednou poštve i mého syna proti mě nebo proti druhé rodině. Už pár dní kvůli tomu nespím, je mi dost nevolno a už jednou jsem zkolabovala a vezli mě do nemocnice. Já se s přítelem nechci rozejít, ale nechci vídat jeho matku, vůbec nevím co mám dělat, rada překousni to zrovna pro mě nebyla moc úspěšná. Děkuji předem za pomoc
Potřebujete více pomoci?
Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní. Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, neváhejte mne kontaktovat.
Vlastní dotaz
Vlastní dotaz můžete položit v mé online poradně. Přečtěte si přečtěte pár bodů, co tam uvádím ... ať máme podobná očekávání. Pokud chcete odpověď nebo konzultaci na míru, neváhejte mne kontaktovat.
Online semináře a lekce
Nově v nabídce naleznete online semináře - unikátní multimediální lekce, naprosto konkrétní návody a inspirace.