Jak se rozejít s tatínkem mojí dcery

Dobrý den,
pět let žijem s přítelem spolu, máme skoro tříletou dcerku. Ale poslední rok a půl, snad už dva roky cítím, že ho prostě nemiluju. Ze začátku jsme o tom mluvili, myslela jsem, že je to prostě takové období – první děcko, do toho mít chuť na chlapa a ještě si najít čas pro sebe….. Čekala jsem, že se to nějak zlepší, začali jsme spolu trávit víc času, pracovali jsme na vztahu. Ale vlastně žádná změna. V kostce – raději jsme večer sama, než s ním, je mě celkem jedno kde je a kdy dojede, sex, to je kapitola sama pro sebe. Popravdě jenom čekám na to, až si najde babu a nebudu to muset dělat s ním já. Je to hodný chlap, je pracovitý, nepije, nebije nás, malou má rád. Mě taky. Jenže já vím, že ho prostě nemiluju. I když se pár dní nevidíme, prostě mě nechybí. Sice se nehádáme, komunikujem spolem, ale jsme spíš rodiče, než partneři. Vím, že je chyba ve mě, že se něco změnilo a prostě s ním už nechci být. Dcerka chodí do školky (do zvláštní třídy 2-3 letých), moc se jí tam líbí. Chci odejít na léto, ať si malá školku dochodí. Máme kde být, budeme zabezpečené. Ale jak mu říct, že se s ním doopravdy rozcházím, tak aby ho to co nejmíň ranilo? Je to opravdu hodný chlap, mám ho ráda, vážím si ho, ale prostě ho nemiluju. Nemyslím si, že je dobré být spolu jenom proto, že se máme rádi a jenom kvůli malé. Předpokládám, že kdyby to mělo přejít, skoro dva roky je dost dlouhá doba na to, abych se znovu „zamilovala“. Vím, že v tomto je konec, že už se nezamiluju. Ale jak mu to říct? Vždycky se začne snažit a nemám to srdce mu říct, že uplně zbytečně, že to se mnou vlastně nic nedělá. Dcerce ím, jak jí to říct, vím, jak s ní mluvit aby to pochopila, nevím si rady s jejím tatínkem. Vím, že nejlepší bude radikální řez, prostě odejít a nechat ho ať se s tím popasuje sám. Ale co do léta, a jak mu co nejmíň ublížit? Zatím mu nic neříkat, nebo ho na to připravit a půlrok prožít v jakési nejistotě….?
Děkuji moc za rady, opravdu nevím, jak na to.