Manipulátor

Dobrý den. Pár měsíců po svatbě se nám narodila krásná holčička. Byla dokonalá a i přes spoustu starostí s jídlem, dětskými nemocemi, zoubky atd…. Jen partnerský život se změnil, chodili jsme spolu dva roky a pak svatba…. Ano, změnil se, což jsem předpokládala ale ne v takové míře a hlavně i sama sebe už vidím jinak. Z manžela se vyklubal neskutečný manipulátor, lhář a hlavně milovník denního popíjení několika piv. Ze začátku jsem to brala tak nějak s nadhledem, myslela jsem si, že pro nás chce to nejlepší, že je nervozní z toho, že má dcerka zase angínu, ale s postupem pár let vidím, že to není o tom, že to je chvilková slabost, on takový zkrátka je. Dřív jsem milovala víkendy, teď se jich děsím, protože mají tak strašnou pachuť stereotypu, který mi nevadí, ale věřím že i naší dcerce, tento druh všednosti nevyhovuje. Manžel nás všude pronásleduje, bydlíme v pěkném bytě, ale nikdo z nás, ani já ani dcera nemáme soukromí. A když říkám, že nemáme, tak nemáme ani na toaletě, ve sprše, prostě nikde. Dcerka je ještě malá, ale až vyroste, tak věřím, že bude před manipulací, opičí láskou z domu utíkat a to bude pro mě strasná rána. Ale zároveň jí budu fandit, když půjde mezi kamarády, než aby byla doma s námi, kde atmosféra soukromí či akceptování jeden druhého, je na nule. Vydírání typu „ mám Tě rád jen já, jen já jsem pro Tebe ten pravý, kamarádky nepotřebuješ, máš rodinu, to Ti musí stačit  atd“ bývá u nás velmi běžnou konverzací, když jdeme s dcerou na hřiště nebo ven, máme x hovorů či sms za pár desítek minut od manžela. Často se mi ani nepodaří, abychom nešli ven všichni a tak jsme spolu téměř nonstop, mimo práci, ve které si oddáchnu od dle mě, nenápadného, ale nepříjemného stallkingu. Občasné dusno u nás je podmíněno dost často tím, že manžel dceru nevychovává a den co den pije, není důsledný, často mě před ní shazuje, sice se o ní stará, hraje si s ní, ale jejich vztah je spíše jak dvou vrstevníků, ne jako dcera a otec. Denně vypije v průměru 6 piv, do práce řádně chodí, problém v pivu tom nevidí a jelikož nenavštěvuje restaurace, ale pije doma, tak je pro všechny řádným, spořádáným rodičem, který si nedá ani sklenku alkoholu. Lže kde může, mě, dceři, svému okolí ale dokáže to vždy tak krásně zmanipulovat, že se ostatní cítí hloupě a on, ten který lže, ještě víc prohloubí své já a to jaký je skvělý člověk, pokaždé když může, druhé shazuje a sám se chvástá, jaký je frajer, za vše mohou ostatní, on je svatost sama. Ví, že s ním nechci být, ale máme SJM hypotéku, vyhrožuje mi tím, že dcerku neuvidím a chce střídavou péči. Na té si myslím, že se nejsme schopni v rámci výchovy, školy domluvit, protože by trpěla dcera tím, že jeden rodič chce aby z ní něco bylo, je hodně chytrá a druhý kašle na školu, povinnosti a kupuje drahé dárky, vozí jí na výlety a veškeré aktivity ohledně školy a tak, budou až na posledním místě. Jsem zoufalá, ne nešťastná, ale zoufalá. Vím, že dcera vnímá tak nějak otce hezky, ale také už sama ve věku pěti let ví, že u nás doma není nikdo nikdy sám a sám sebou…. Že by si hrála sama v pokojíčku, to není možné, manžel jí ani chvilku nenechá na pokoji a skutečně za námi pořád po bytě chodí, zavřené dveře do ložnice, pokojíčku, kuchyně atd, pro něj absolutně nejsou tabu. Do společnosti nechodíme, ani spolu, max dvakrát do roka, každý solo se svými přáteli nebo na grilování, jako rodina. Poradíte nám, co s tím? Uvažuji o rozvodu, vztah je narušen natolik, že spolu ani intimně už 3 roky nežijeme a spíme každý zvlášt. Děkuji moc, Adéla.