Nase manželství a tchyně

Dobrý den, jsem s manželem ve vztahu 15let. Máme společného syna 13let. Manžel má z předchozího vztahu dcery teď už 16 a 21 let.
Co mě trápí je moje tchyně, když jsem byla těhotná, tak mě dal manžel pěstí, abych ho uklidnila, tak jsem vytocila na telefonu jeho mámu, slušné jsem se jí představila, řekla ji co mi její syn udělal a že jsem v 7 měsíci těhotná. Telefón jsem měla na reprak, aby to manžel slyšel. Ona mi odpověděla, že nechápe proč ji volám, že když mě její syn bije, tak má zřejmě důvod. No a tady jsem vylítla a řekla, ji že jsem v životě vetší p**u nepoznala, položila jsem telefon. Dítě jsem porodila, manžel se srovnal. Jezdili k nam jeho děti na víkendy, což mi nevadilo. Vadilo mi, že nemají ale vůbec žádné návyky. Spát se chodilo až když se holkám chtělo, jídlo jenom smažené, hygiena nula. Takže jsem se dostala do pozice, te zle protože ja vychovávam. Což se změnila, teď mám s dcerami vztah jako kdybych já byla prava máma,  holky pochopily, že jsem všechno dělala pro to aby z nich byli plnohodnotne ženy.    Problém je v tom, že  Tchyně mi podryva do teď autoritu. Když k ní jezdil nás syn a už věděl o co jde, tak sam řekl babičce, že před ním takhle o mamince mluvit nebude. To se zlepšilo, ale mluvila o mě dost hnusně před dcerami, nebo mě imitovala jak mluvím, chodím apod. Když jsem tohle řekla manželovi, tak to nikdy neresil. Když byl štědrý den, tak jsme jeli za tchyni, byla tam vždy opravdu cela rodina. Všem se dali dárky a pro mě nikdo nic neměl. Když řekl nahlas syn v tu dobu 7 let, maminko ty si asi zlobila, tak za chvilku přišla tchyně s dárkem. Zabaleny sampon na hnědé vlasy. Jsem blondýna. Od té doby jsem tam přestala jezdit úplně. Což bylo vlastně po necelých 8 letech, kdy mi nikdo z manželovi strany nepopřal k svatku, narozeninám apod. Když jsem to řekla manželovi, opět neřeší a omlouvá je, že nevi kdy mám narozeniny, na dotaz ale kalendář mají, jen mlčí. Manžel špatnou investici přišel do dluhu, následoval rozvod na oko před úřady a já jsem denně 12 hodin v práci a vydělám měsíčně to co on za 3 měsíce, ale pořád se manželovi něco nelíbí, a to něco je, že jsem zakázala jezdit synovi k celé jeho rodine, dokud manžel nevyřeší a nezastaví utoky na moji osobu. Manželova dcera už ma 2 leté dvojcata, kde funguju jako babička na 100%. Teď je holka znova těhotná a bude to opět holčička. Nevlastní dcera jela oznámit moji tchyni, že to bude holka a že dostane jméno po mě. Tchyně ji doteď přemlouva, ať to nedaji, že je to hnusné  jméno apod. Tak to už na mě bylo a je moc. Manželovi jsem to řekla, s tím aby to nějak vyřešil, ale zároveň neshodil dceru, že mi to řekla. Manžel opět neřeší, chtěl volat své matce, ale říct ji že  nám to holka řekla, což jsem zakázala. Chtěla jsem po něm, aby máme oznámil ze bude opět dědou a vnučka bude Marie, že je rád apod. Ani tohle neuděla. Teď v sobotu byla oslava, kde se sešla mimo jiné sestava já, exmanzelka a první láska manžela. Tchyně seděla obklopena jeho bejvalkami a nás si ani nevšimla. Jeli jsme po 40 minutách domů. Manžel ji opět omlouvá,  že si neměla kam sednout, což není pravda. Vyvrcholilo to tím, že jsem mu doma řekla, že tohle fakt už nedávám, že mě  ponizuje  jeho mama a řekla jsem slovo  p**a. Manžel vyletěl a chtěl mě zbit, utekla jsem. Na základě toho všeho jsem mu řekla,  že se chci rozejít. Brečí, je to moje vina, nemám je řešit, on mě přece miluje.
Prosím, opravdu jsem já ta špatná, co ničí rodinu, manžela. Nebo žiju s mamankem, kterému vyhovuje, že mu dělám poskoka, finanční jistotu apod. Protože takhle už si x let připadám.
Je nějaké doporučení pro manžela, jak se on má chovat a zachovat k chování své rodiny vůči mě.
Děkuji moc za pomoc.