Nevěra

Dobrý den, před 4mi lety jsem měla dlouhodobý vztah, který byl z počátku jako každý jiný. Založili jsme rodinu, byla jsem za miminko hrozně ráda. Už v prvním trimestru, mě ale partner začal vulgárně napadat, několikrát mi byl nevěrný. Přesto jsme spolu zůstali až do prvních narozenin syna, kdy mě napadl fyzicky. Bála jsem se o malého, tak jsem utekla k rodině. Poté byl stejně soudem přidělen do péče jemu. Byla jsem z toho v těžkých depresích. 
Od ukončení předešlého vztahu uběhla krátká doba a já potkala svou pravou lásku. Byli jsme do sebe tak zamilovaní, že by nás neodloučilo vůbec nic. Pracovali jsme spolu, cestovali, užívali si a měli takřka společné zájmy. Po čase mě začal jak slovně, tak fyzicky napadat, vždy se ale dokázal tak dobře omluvit, že jsem mu to odpustila. Na nějakou dobu s tím přestal a já myslela, že můj život zase začíná mít jiskru. Počali jsme mimčo, hrozně moc jsme ho oba chtěli. Byli jsme do sebe zamilovaní a náš vztah jsme tím chtěli ještě víc stmelit. Začala jsem ale tušit, že je něco špatně. Jako žena jsem měla dlouhodobě intuici, abych zbystřila. Začal mě znovu mlátit a říkat, že jsem paranoidní a že ho urážím. Zjistila jsem, že mě opravdu dlouho podvádí s partnerkou jeho bratra. Nevím co ona může mít a já ne. Dala jsem mu vše co jsem mohla. Spíme spolu pravidelně, kdykoli je na to chuť. Nechodí do práce. Jsem z toho hodně zklamaná a vyčerpaná. Nevím co mám dělat. Několikrát spolu spali a já o tom neměla zase ani páru. Další vztah, ze kterého vzejde dítě a takhle to dopadne. Nemám nárok na štěstí, ani na lásku. Nevím co mám dělat. Vzteky jsem mu zničila všechno oblečení, fotky, plyšáky, komplet celý byt a utekla k mamce. On si tam pro mě přišel a já s ním odešla zpět domů. Celé hodiny v kuse jsem plakala. Nevím co se sebou dělat, mám strach, že ublížím sobě nebo někomu jinému. Nezvládám tolik emocí najednou. Celý život se mi zbortil a já nevím jak ho dát zase dohromady. Žádného chlapa nechci už ani vidět. Myslela jsem, že budeme navždy spolu, šťastní, s velkou a šťastnou fungující rodinou. Nevím si rady. Kam dál? Myslíte, že budu mít těhotenskou nebo poporodní depresi? Budu mít své dítě ráda i přesto jakého má otce?