Nevěra jako sport

Dobrý den, už 4 roky s manželem nespíme. Od splození našeho druhého dítěte. I před těhotenství jsem vždycky byla já ta náruživější a o ten kontakt si říkala. Po porodu jsem si chvilku přestala říkat a on tu iniciativu nepřevzal. Když se ve mně po šestinedělí zklidnilo, tak jsem ho párkrát upozornila, že by bylo na čase s naším intimním vztahem něco dělat. Ale nijak to nepomohlo. Několikrát jsem zkoušela i vytvořit k tomu podmínky a příležitost a stále nic. S odstupem času, kdy se mě vlastně nijak ani nedotkl, pouze pusa na přivítání nebo na rozložení, jsem se už snažit přestala a přestala i toužit. Teď jsem po 5 letech zase konečně začala chodit trochu mezi lidi i bez dětí. Okolí mi dává znát, že nejsem ošklivá. Chybí mi sex. Ne něha nebo mazlení, ale přímo sex. Manžel o tom nechce ani mluvit a vždycky se z toho nějak vykroutí. Tak se ptám. Je čistě jen sex jako fyzická aktivita nevěrou nebo to můžu brát jako když někdo chodí třeba běhat aby se cítil v pohodě. Už na sobě poznávám, že jsem nevybouřená a sebeuspokojování mi nestačí. Jsem podrážděná, netrpělivě a vrčavá. Rozvod nepřichází v úvahu. Jediný problém v naší rodině je to že chci sex. Jinak jsme úplně ukázková rodina. Vlastně je problém jen díky mé potřebě. Manžel určitě bokovku nemá. To vím na 110%. Nikdy moc sex nepotřeboval a teď už vůbec nechce. Poraďte mi, prosím, jak si pomoct. Je normální brát sex stejně jako třeba nějaký sport jednou týdně? Moc děkuji za vyjádření.