Nevím, jak dál..

oj, jmenuji se Markét a je mi 22.
Narazila jsme na vaši poradnu na internetu a napadlo mě, že by mi třeba mohl někdo poradit s tím co poslední dobo zažívam a nedokážu se z toho nějak dostat.
S přítelem jsem začala chodit když mi bylo 18 a byli jsme spolu 3,5 roku až do letošního léta. Nás vztah byl hezky, i když jsem se občas nedohodli kvůli blbostem jako je co si má vzít na sebe, že se dle mého třeba to co si vybral nehodí, nebo ze jsme ho už nekolikrat poprosila ať něco uklidí a on to odkládal nebo se mu nechtělo. Tak jsem to radši udělalá sama. Často jsme se kvůli něčemu takovému chytali, převážně z mého pohledu kvůli jeho lenosti. Jinak společně chvíli, zážitky byly krásné a celkově si mylsim, že jsem spolu veškerý čas trávili moc rádi. Hodně jsem chodili ven, na jidlo, do kina, na procházky. Na dovolené jsem spolu za cely vztah byli třeba jen 3x na 2-3 dny. Skutečně jsem nebyli schopni najít termíny tak, aby nám to vyhovovalo obema. Proste to neslo. Navíc moje finanční situace jako studenta není nic moc a samozdrejme jsem si nepřála, aby něco drahého jako dovolená za mě platil. No a našim docela dlouhým problém byl sex. Prvních půl roku vztahu jsme spolu nespali, protože se on bal, ze mě zklame, kvůli menším problémům v předchozím vztahu. Když se to zlomilo, byla doba kdy jsme spolu spali docela často a bylo fajn. Ovšem po roce a půl vztahu to začalo upadat a my spolu pomalu přestávalo spát. Ke konci vztahu jsme spolu nespali třeba i 3 měsíce.Vždy jsem to svadlela (šle byla to pravda) ze jsme strašně unavená, ze rano brzo vstavam, nebo rano ze už musím vstavat apod. Každopádně jinak jsem spolu čas trávili moc rádi. On se mě snažil chápat a moc jsme si toho cenila, ze na mě netlačí. Ovšem poslední rok jsem nevím proč začala přemýšlet nad rozchodem. Před letem to bylo nějak na spadnutí a já se s nim s hodně velkou bolesti rozešla. Ovšem ztratit ho úplně jsem nechtela a ta přestává mě šílené desila i vadila. Zůstali jsem kamarádi az do teď. Občas s výhodami, i přestože sex ve vztahu byl docela velkým probelemem. Občas se oba vídáme i s někým jiným, ale když jsme poprvé zjistaiala, ze trávil noc u holky strašně jsme začala zarlit. A to bylo pak poprvé co jsme se spolu vyspali, od rozchodu. Nevím proč, ale asi jsem se bala, že si začne s někým jiným a tak jsem to udelalala. Dost spolu komunikujeme a vídáme se a v posledních týdnech trebaime i občas travime noci spolu, i když bez sexu. Jen se vecer koukneme třeba na serial a jdeme spát. Každopádně, kdykoliv si všimnu, ze mi nechce říct kde byl, pravděpodobně kvůli tomu ze byl s nějakou holkou začne se mi chtít strašně brecet a mám šílený pocit, ze jsem ho ztratila. Nevím co mám dělat. Na jednu stranu se bojim vrátit se zpět do vztahu, který úplně nefungoval a na druhou si to moc přeji, protože ho mama moc rada. Ale už dlouho nedokážu říct jestli ho miluji. Bohuzel i ldyz všemu dávám cas, nějak nevím. Už jsem z toho často zoufalá a pak si jen přeju aby byl semnou a obejmul mě. Nechci aby to vypadalo, ze ho taham za nos, ale proste nevím co cítím. Jen vím, že se strašně bojim aby jsem neprestala byt v kontaktu nebo aby si někoho nenašel. Nejaka rada? (Omlouvám se za sloh, ale okolnosti mi prislo patřičně vysvětlit). Děkuji.